Spisovatel a básník Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída, se narodil 17. února 1853 v Lounech. Po maturitě začal na přání rodičů studovat teologii, ale brzy přestoupil na fi lozofi ckou fakultu. Tam se věnoval fi lozofi i, historii a románským jazykům.
V roce 1875 mu vyšla první básnická sbírka „Z hlubin“. Pseudonym Vrchlický vymyslel při návštěvě idylického jarního údolí říčky Vrchlice u Kutné Hory jeho přítel, lékař Josef Thomayer. Po studiu pobýval Vrchlický rok v Itálii jako vychovatel, po návratu krátce působil jako učitel. Roku 1879 se oženil s neteří spisovatelky Karolíny Světlé Ludmilou Podlipskou. V roce 1893 byl jmenován profesorem všeobecné literatury na Karlově univerzitě, v roce 1901 členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni, kde obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva.
Ve svých sbírkách a dramatech se snažil dokázat, že čeština může vyjádřit všechno, ale četné poetismy a novotvary dávají jeho dílu pachuť strojenosti. Když si šel zakouřit, používal slovo pábit, které později převzal do svých děl Bohumil Hrabal. Vydal 270 svazků knih, převážně básnických děl. Nejbližší mu byla lyrika, v raném období intimní a milostná, později do ní pronikly trpké tóny, zejména v období rozpadu jeho manželství. Psal i dramata a okrajově prózu. V letech 1904 a 1911 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Překládal také románskou literaturu (Huga, Baudelairea, Petrarcu atd.) a díla Shakespeara, Goetha, Schillera, Whitmana a dalších.
V roce 1908 ho uprostřed tvůrčí práce postihla mozková mrtvice, která mu znemožnila jakoukoliv intelektuální činnost. Poslední roky života strávil v Domažlicích, kde také 9. září 1912 zemřel.
-jol-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
