Již více než sto padesát let mohou nevidomí díky Braillovu písmu číst i psát. Zasloužil se o to skromný francouzský učitel Louis Braille (1809–1852), který sám v raném dětství přišel o zrak.
Jednoho dne se čtyřletý chlapec odebral do otcovy dílny, aby si tam hrál. Často vídal otce, jak dělá boty, a tak vzal šídlo a snažil se jím udělat v kůži díru. Ale šídlo sklouzlo a píchlo ho do oka. Zranění bylo tak vážné, že chlapec na oko už nikdy neviděl. Navíc dostal infekci, která nakazila i druhé oko, takže po čase ztratil zrak úplně. To se stalo nedaleko Paříže roku 1813 a ten chlapec se jmenoval Louis Braille.
Vystudoval slepeckou školu, na níž se později stal učitelem. Několik let vytvářel a experimentoval s různými systémy slepeckého písma. Navíc vyvinul i zvláštní kódy pro matematiku a notový záznam. V roce 1827 publikoval první knihu ve svém slepeckém písmu. Přesto se nový systém neuchytil okamžitě, byl přijat až v roce 1854. Rozšíření svého písma se už Braille nedožil, protože zemřel v pouhých 43 letech na tuberkulózu.
Braillova soustava obsahuje 63 znaků, používá se téměř ve všech zemích světa a byla přizpůsobena skoro všem jazykům. K ražení šestibodového písma byly zkonstruovány mechanické psací stroje, které se používají dodnes. V současnosti už ale existují i softwarové programy, které převádějí používaná písma do Braillova systému.
Francie dodatečně ocenila Braillovy zásluhy – v roce 1952 byly jeho ostatky převezeny do Paříže a uloženy do Pantheonu mezi ostatní velké Francouze.
-mak-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
