Co ještě napsat o geniálním umělci a jednom z našich nejlepších herců Rudolfu Hrušínském (17. 10. 1920 – 13. 4. 1994), když vše podstatné už bylo napsáno. A tak jsme požádali o vzpomínku na českého Gabina jeho syna Jana Hrušínského.
„Mlčet můžeme, hlavně když máme o čem,“ říkával Rudolf Hrušínský. A pak se obvykle usmál a dlouze vyfoukl kouř z cigarety. Uměl vážit slova na jazyku jako na lékárenských vážkách a šetřit s nimi jako se šafránem. Stejně jako s gesty, pohybem, výrazem ve tváři… Víc než ústy promlouval očima, které byly pomněnkově modré a průzračné, ale dovedly náhle potemnět jako nebe před bouří nebo ztvrdnout jako kámen. O svém srdci často říkal, že je opotřebované. Právem. Žádné z jeho postav totiž nechybělo. Rudolf Hrušínský patřil od okamžiku, kdy se objevil na filmovém plátně, k hercům, v nichž probíhají vnitřní bitvy, které svádějí se svou zranitelností.
Ačkoliv vytvořil sto jedenáct fi lmových postav, zůstal sám sebou. Přestože byla jeho práce v době normalizace politickým tlakem na sedm let zakázána, zanechal za sebou úctyhodné dílo. Jan Tříska nazval Rudolfa Hrušínského géniem jednoduchosti. Tato slova spočívají v obecném poznatku, že vše, co je uměle zašifrované, zdlouhavé, mnohomluvné a okázalé, brzy zaniká. Zatímco dílo jednoduché a přímočaré, bez ozdob a drobnokresby, dílo zakončené nemizí, zaryje se hluboko do vědomí a trvá, přetrvá i lidský věk. A takové jsou herecké postavy Rudolfa Hrušínského.
Děkujeme za krásná slova a srdečně zveme naše čtenáře na výstavu, která bude zdarma přístupná všem návštěvníkům Divadla Na Jezerce od 12. října 2015.
Jan Hrušínský (s použitím textu Marie Valtrové)
-red-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
