Stalo se, že sedmého července léta Páně roku 1421 Pražané s žateckými, lounskými a slánskými kališníky vypálili klášter panenský řádu premonstrátského v Doksanech. Odtud táhnouce k Teplici a Oseku klášterům tamním totéž učinili. Potom v sobotu před sv. Markétou dobyli i města Bíliny se zámkem, kde mnohé panoše, rytíře a kněží spálili (podle Veleslavína).
Panství bílinské bylo před rokem 1415 z valné části německé, katolické a je jisté, že šlechta, měšťané i sedláci myšlenky husitské moc nevítali. Během tažení Pražanů s Lounskými a Žateckými do severozápadních Čech 4.–11. července 1421 zaútočili i na opevněnou Bílinu. Události popsal také kolegiát pražský: „... téhož roku Pražané... Bílinu, město i hrad zkazili útokem a četné lidi upálili a zavraždili.“ Podobně dobyli husité Duchcov a vypálili osecký klášter. Kosa na kámen padla, když se rozhodli pro dobytí Mostu. Osudná bitva se odehrála 5. srpna 1421 u vrchu Hněvín. Pražané vedení knězem Janem Želivským, obléhající mostecký hrad, byli poraženi oddíly míšeňského markraběte Bedřicha I. Bojovného, zmocněnce Zikmunda Lucemburského (Bedřich o rok dříve utržil od Jana Žižky potupnou porážku na Vítkově). První porážku husitů ve velké bitvě využili královští k obležení Bíliny a Žatce.
foto: Hrad Hněvín, detail rytiny, Jan Willenberg (1602) © Wikimedia Commons
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
