Advent (latinsky adventus) znamená doslova „příchod“. V minulosti to byla doba přísného půstu a zákazu bujarého veselí, tance a zpěvu. Doba adventní byla přípravnou dobou na vánoční svátky a od 11. století se její doba trvání ustálila na poslední 4 týdny před Štědrým dnem.
S předvánočním časem jsou spojené tajemné postavy, nesoucí v sobě skrytou symboliku. Barborky chodívaly v předvečer svátku sv. Barbory (4. 12.). Hodné děti se Barborek nebály, na zlobivé děti měly Barborky připravenou metličku. Sv. Mikuláš podle staré lidové víry sestupuje každý rok v předvečer svého svátku (5. 12.) z nebe na zem a obchází lidová obydlí v doprovodu čerta a anděla, navštěvuje děti a rozdává jim dárky. Lucie (13. 12.) je zmiňována především v souvislosti s předením lnu. V den jejího svátku platil přísný zákaz předení. Věřilo se, že přadleně, která by neuposlechla tohoto zákazu, naplní Lucie komínem světnici prázdnými vřeteny. Kromě Barborek, Lucie a Mikuláše byste mohli v adventním čase potkat i jiné masky. Ambrož (7. 12.) lákal děti na poházené pamlsky a pak je honil s metlou okolo kostela. V den sv. Kateřiny (25. 11.) se nesmělo pracovat se vším, co mělo kolo, o půlnoci před sv. Ondřejem (30. 11.) se dívky snažily zjistit, jestli se příští rok vdají, nebo ne. O Štědrém dni rodiče strašili děti příchodem Perchty. Ta kontrolovala, jestli se všichni postí, v ruce držela metlu a dřevěný nůž, kterým naznačovala párání břicha těm, kteří by půst nedodrželi. Děsivá představa, že?
Marie Kulinkovská, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
