Milí čtenáři, každý průměrně soudný člověk naslouchá svému vnitřnímu hlasu. Zvláště tehdy, když dělá něco morálně nesprávného. Donedávna jsem věřil, že normální jsem. Tedy dokud jsem se nedočetl, že pokud vstávám v sedm ráno, podle „normálních“ lidí normální nejsem. Ostatně stejně jako celé dvě třetiny naší populace. Když to ale vezmu kolem a kolem, být nenormálním v očích těchto „normálních“, jsem své nenormálnosti dokonce rád.
Co se týče normálnosti, za normální se dnes pokládá také konzumace superpotravin, tedy produktů pro svůj vliv na lidské zdraví vyhledávaných. Je dobré ale vědět, že zatím každá superpotravina měla dosud jen jepičí život, podobně jako čínský angrešt, který dobyl svět jako kiwi. Dnešní quinoa, chcete-li merlík čilský, je jen běžná obilovina And, která ale válcuje i rýži. Pravdou také je, že superpotraviny přinášejí prospěch především dodavatelským řetězcům, které jakmile lidé prohlédnou, najdou si novou, třeba semínka chia, jinak ale obyčejnou šalvěj hispánskou.
Protože je toto vydání věnováno dětem, jejich rodičům a doprovodnému sboru z řad prarodičů, tetiček, strýčků a dalších, je dobré si připomenout, že normálností člověk netratí a jíst můžeme i to, o co si tělo řekne. Pravda, jak ale dětem smysluplně vysvětlit, že jídelníček není jen hamburger, hranolky a čokoláda? Inu, tohle je role nás všech, co máme ambice i jistou odpovědnost být dětem příkladem, vzdělávat je a připravovat na život. Věřím, že pro vás máme řadu dobrých tipů, kam s dětmi (na výlet).
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
