Vážení a milí příznivci Pražské vlastivědy,
velmi nás těší Váš zájem a dotazy na znovu zahájení našich vycházek. Dobrá zpráva je, že program na měsíc červen je připraven a naši průvodci se na Vás velmi těší. Prosíme Vás ale o shovívavost, jelikož zatím nebyly ministerstvem definovány podmínky průvodcovské činnosti. Vaše zdraví a zdraví našich zaměstnanců je pro nás prioritní a rádi bychom plnili nařízená opatření v naprostém souladu s platnou formou. V případě pozitivních zpráv, jsme schopni do týdne zahájit předprodej a konání červnových vycházek.
V této chvíli bychom Vás velmi rádi pozvali na Staroměstskou radnici, kterou si nyní můžete prohlédnout buď s 50% slevou bez průvodce nebo s předem objednaným průvodcem pouze pro Vás. Přijďte objevovat nádherné prostory po rekonstrukci v roce 2018 neobvykle - bez davů.
Rádi byste se o profesi průvodce dozvěděli více? Shlédněte náš nový projekt Průvodce světem průvodců. www.prague.eu/cs/svetempruvodcu
Rádi bychom také upozornili klienty, kteří si zakoupili vstupenku na jednu ze zrušených vlastivědných vycházek osobně na TIC, že si mohou vyzvednout svoji vratku. TIC Můstek, Staroměstská radnice a recepce v budově centrály na Arbesově náměstí jsou již otevřena. Vrácení vstupného je možné uplatnit na pobočce, kde byla vstupenka původně zakoupena (preferujeme vrácení platby na kartu, ale vracíme i v hotovosti). Nadále platí, že zájemcům, kteří se nemohou dostavit pro vratku na TIC osobně, je možné platbu poslat přímo na účet. V tomto případě prosíme o zaslání písemné žádosti na mail vlastiveda@prague.eu
Jelikož v době uzávěrky nebyly známy podrobnější podmínky naší činnosti, sledujte náš web www.prazskevychazky.cz, kde najdete vždy aktuální informace.

VLASTIVĚDA NA DOMA
Připomeňte si Vaše oblíbené vycházky centrem Prahy a jeho blízkým okolím z pohodlí domova. Střípky z vycházek s našimi průvodci na jednom místě najdete na www.prazskevychazky.cz

UNIVERZITA PRO KAŽDÉHO
Jsme také rádi, že můžeme oznámit, že předprodej cyklů Univerzity pro každého na další ročník začíná v pondělí 1. června 2020 v 10:00 v eshopu Prague City Tourism a v Turistickém informačním centru Můstek. Více informací naleznete na www.praguecitytourism.cz/univerzita a na eshop.prague.eu

KURZY PRO PRŮVODCE
Na podzim otevíráme nové rekvalifikační kurzy průvodce Prahou a cestovního ruchu. Přihlaste se již nyní! Více informací na
www.praguecitytourism/kurzy

CYKLOHRÁČEK
Po delší zimní přestávce vyjela opět na svou tradiční trať mezi Prahou, Slaným a Zlonicemi speciální vlaková souprava pro malé i velké výletníky – Cyklohráček, který brázdí malebnou krajinou kolem zříceniny hradu Okoř již sedmým rokem. Sveze vás každou sobotu, neděli i svátky opět dvakrát denně z pražského hlavního nádraží až do královského města Slaný. Výletní vlak Cyklohráček si každý rok připravuje pro své cestující nejednu novinku. Těmi letošními jsou zrekonstruovaný nízkopodlažní vůz plný hraček nebo zavedení zkušebního provozu služby ČD Minibar – nabídky základního sortimentu občerstvovacích služeb. Více na
www.pid.cz/cyklohracek

KRÁLOVSTVÍ DESIGNU V PETRSKÉ ČTVRTI
Pokud při svých toulkách Prahou zabloudíte do Petrské čtvrti v severní části Nového Města, ocitnete se tak trochu v jiném světě. Ruch velkoměsta se náhle ztiší, životní tempo zpomalí a vy zjistíte, že procházíte poloprázdnými malebnými uličkami, které se stékají na nevelkém Petrském náměstí. Jejich nevšední půvab podtrhují zdejší skvělé restaurace a kavárny, stejně jako neobvyklá koncentrace nejrůznějších designových obchodů. Ano, je to trochu paradox – doslova ve stínu Palladia, obřího obchodního centra plného globálních značek, vykvetla během několika let pestrá scéna originálního designu.
Petrská čtvrť byla původně samostatnou středověkou osadou s hospodářským dvorem. Ve druhé polovině 12. století zde vyrostl kostel sv. Petra, který je dodnes místní dominantou a jeho výrazná architektura se zásadně podílí na celkovém charakteru lokality. Člověk nemusí být zrovna odborník na památky, aby poznal, že svatopetrský chrám má za sebou úctyhodnou historii a patří mezi nejhodnotnější pražské objekty. Jde o jednu z nemnoha románských neklášterních bazilik na českém území s dochovaným, goticky přestavěným dvouvěžovým průčelím a presbytářem ve stejném slohu. Kostel je otevřen v rámci bohoslužeb.
V době vlády Karla IV. byla ves „u sv. Petra“ pojata do nově vzniklého Nového Města pražského a stala se pevnou součástí rozrůstajícího se středověkého města. Kolem roku 1600 byla u kostela vystavěna – taktéž do dnešní doby dochovaná – průchozí zvonice. Současnou podobu této části metropole určila novověká zástavba a moderní urbanismus 19. století, přesto je při bližším pohledu jasně rozpoznatelný její historický ráz. Petrská čtvrť je dnes ohraničená nábřežím Ludvíka Svobody (ze severu) a ulicemi Těšnov (z východu), Revoluční (ze západu) a Na Florenci (z jihu).
Design se v Petrské čtvrti zabydlel s překvapivou samozřejmostí. V malých až intimních obchůdcích a showroomech se můžete zblízka seznámit s „Czech made“ či „hand made“ produkcí nebo se sortimentem lokálních designérů a kolekcemi nezávislých evropských značek. Je nasnadě, že právě zde lze najít tu správnou sváteční inspiraci na neotřelé vánoční dárky. Za návštěvu určitě stojí například studio s e-shopem Lavmi, které se specializuje na designové tapety a interiérové doplňky. Jen o pár kroků dál, narazíte na 100CLASS Concept Store – obchod plný slow fashion, nadčasové a lokální módy. Majitelé tu prezentují exkluzivně navržené kolekce oděvů, módních doplňků a uměleckých předmětů předních tuzemských designérů. Ve stejné ulici našlo své útočiště také špičkové pánské krejčovství Leo Macenauer. Originální móda pro ženy i muže čeká na zákazníky v showroomu talentované návrhářky Hany Zárubové; v ateliéru oceňované šperkařky Věry Novákové můžete zase obdivovat malosériové designové šperky. V přízemí stejného domu si lze prohlédnout (i zakoupit) artové předměty, šperky a užité umění z kovu v prodejní galerii KusKovu. Ta prezentuje díla převážně českých výtvarníků, uměleckých kovářů a šperkařů. Velký důraz klade zejména na originalitu a profesionální zpracování. Dámy všeho věku jistě potěší krámek Luciela Taschen v němž jsou k mání vkusné, ručně vyráběné kabelky a tašky. Do uvedeného výčtu bezesporu patří také Showroom, jenž zahrnuje dílnu, studio a obchod s autorskou módou v jednom. Tato umělecká platforma spojuje několik českých designérů z různých módních odvětví.
Dlužno dodat, že většina místních design shopů je sdružená v projektu Tour de Petrská, jehož záměrem je představit veřejnosti tuto čtvrť nejen jako půvabnou historickou část Prahy, ale i jako centrum současného designu. Organizátoři pravidelně pořádají nejrůznější komunitní setkání, workshopy, slevové dny a další akce. Do projektu rovněž spadají některé zdejší restaurace, bistra, bary a kavárny.

CO BYSTE JEŠTĚ NEMĚLI MINOUT:
Palác Archa
Komplex tvoří čtyři budovy se samostatnými vchody, které jsou funkčně propojené prostřednictvím malebného zeleného atria. Nejcennější částí je památkově chráněný objekt bývalé Legiobanky, vystavěný v roce 1923 podle návrhu známého českého architekta Josefa Gočára ve specifickém dekorativním stylu zvaném rondokubismus.
Novomlýnská vodárenská věž
Technická stavba z 2. poloviny 17. století sloužila jako zásobárna vody pro přilehlou část Nového Města. Ve věži je umístěna zajímavá expozice o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů.
Kostel sv. Klimenta
Sakrální památka s výraznou žlutou fasádou, jejíž historie sahá až do 10. století. Dnes je kostel sídlem Českobratrské církve evangelické, která ho také propůjčuje anglikánské farnosti.
Divadlo Archa
Alternativní divadelní scéna pro kritické a náročné publikum je centrem scénického umění bez ohledu na hranice mezi žánry. Díky řadě inovativních projektů si Archa získala pověst významné a progresivní kulturní instituce.

STŘEŠOVICE A DEJVICE: OD ZASNĚNÝCH VIL K SOCIALISTICKÉMU MRAKODRAPU
Čtvrti Střešovice i Dejvice patří ke skvostům pražské architektury, především máte-li rádi neobvyklé a nápadité stavby 20. století. Ve střešovické vilové oblasti se usazovali mnozí movití podnikatelé a umělci, kteří tady měli své ateliéry. Klid rodinného života na vás v této části Prahy dýchne i dnes. Dejvice jsou pak docela jiné, vznikaly v metropoli nového československého státu jako luxusní rezidenční čtvrť podle uceleného moderního urbanistického projektu architekta Antonína Engela. Ústřední Vítězné náměstí bylo obestavěno řadou monumentálních budov, které zde ostatně stojí dodnes. Oblast Dejvic byla vždy částečně prominentní čtvrtí; dnes je mimo jiné centrem studentského života.
Všem fanouškům moderní architektury doporučujeme návštěvu Müllerovy vily, ikonického díla architekta Adolfa Loose z let 1928–1930. Vila na první pohled zaujme strohým exteriérem; uvnitř se však skrývá fascinující členitý prostor, v němž se jednotlivá podlaží a místnosti do sebe dynamicky vlévají v duchu Loosovy teorie „Raumplanu“. Unikátní nadčasový dům si můžete prohlédnout včetně původního zařízení a nábytku. Za zvýhodněnou cenu můžete spolu s Müllerovou vilou navštívit i Rothmayerovu vilu. Dvoupatrová vila slavného architekta Otto Rothmayera a jeho manželky Boženy, významné textilní výtvarnice a designérky, je ukázkou detailně propracované architektury inspirované prvky kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nejsou rozlehlé, ale je zde evidentní důraz na precizní řemeslné provedení zařízení i detailů. Manželé Rothmayerovi ve vile vytvořili jedinečné intelektuální, pracovní a umělecké zázemí. V 50. a 60. letech minulého století se zde setkával okruh podobně naladěných přátel, mezi něž patřili fotograf Josef Sudek, sochaři Bedřich Stefan a Hana Wichterlová a řada dalších osobností kulturního a výtvarného života.
Nedaleko odtud si nechal postavit vilu s ateliérem malíř a grafik Václav Špála. Zděná vila jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů zaujme především prosklenou přístavbou, kde měl umělec svůj ateliér. A jen o pár ulic dál si vlastní vilu architekt Jaroslav Vondrák. Navrhl ji v duchu rondokubismu, „národního slohu“ typického pro československou architekturu 20. let. Ten snadno rozeznáte podle výrazného použití kontrastujících forem oblouku a kvádru.
Ve Střešovicích najdete také populární Muzeum městské hromadné dopravy. Muzeum se nachází v historických prostorách tramvajové vozovny ve Střešovicích. Jedinečná sbírka nabízí návštěvníkům přes čtyři desítky historických vozidel a další exponáty, jako jsou dobové fotografie, modely starých souprav, historické dokumenty, jízdenky a plakáty. Novinkou expozice je temná tramvaj, kterou se lidé vozili v období druhé světové války, a nejstarší tramvajový vůz, který zde najdete, dokonce sloužil ještě koněspřežné tramvaji. Mnohé z exponátů jsou spojeny se jménem geniálního českého vynálezce a pionýra elektrifikace Františka Křižíka.
V sousedních Dejvicích v Dělostřelecké ulici č. 1 najdete vilu, která byla svého času nejdůležitější pražskou adresou, od roku 1995 zde totiž bydlel prezident Václav Havel se svou první manželkou Olgou. V „prezidentské“ vile bydlela také druhá prezidentova manželka Dagmar Havlová. Středobodem Dejvic je potom Vítězné náměstí, vžil se pro něj lidový název „Kulaťák“, ačkoli názvy oficiální se v průběhu doby střídaly. Náměstí sice nakonec nebylo celé vybudováno podle zamýšleného projektu Antonína Engela, ale i tak působí monumentálně. Část budov patří vojenskému štábu České armády, kde najdeme mimo jiné také památník československým vojákům 2. světové války. Na náměstí byl vyhrazen prostor pro kampus Českého vysokého učení technického, jehož postupná realizace probíhala po roce 1960. Poslední budovy však byly dokončeny teprve nedávno.
Patří k nim například Národní technická knihovna, největší knihovna technické literatury v České republice. Byla postavena jako součást kampusu Českého vysokého učení technického a může se pochlubit množstvím neotřelých řešení. Skupina mladých architektů v čele s Romanem Brychtou vytvořila unikátní stavbu zaobleného čtverce o rozměrech 70 x 70 metrů, jejíž okolí uzpůsobila pro studium i odpočinek. Moderní hravý interiér vyzdobil dvěma sty vtipných kreseb komiksového typu rumunský výtvarník Dan Perjovschi.
Další zajímavou stavbou v Dejvicích je Hotel International, který na našem území nemá obdoby. Vyrostl v 50. letech minulého století a je jedním z několika zástupců architektury socialistického realismu sovětského typu. Jeho vznik byl úzce spojen s vládnoucí komunistickou stranou i tehdejší vojenskou garniturou. Původně měl totiž sloužit jako neveřejný luxusní hotel pro sovětské poradce a prominentní vojenské šarže. V průběhu stavby se zjistilo, že armáda ani delegace tolik ubytovacích prostor nevyužijí a z budovy se stal „pouze“ luxusní hotel. Přes jednoznačný odkaz na moskevský vzor lze ve stavbě vysledovat i stopy prapůvodní inspirace americkým mrakodrapem.

TROJA – UČEBNICE ARCHITEKTURY I ČTVRŤ PLNÁ ZÁBAVY
Městská část Praha-Troja, ležící při severním okraji metropole, vyniká mezi ostatními pražskými čtvrtěmi svým nezaměnitelným charakterem. Půvabně schoulená mezi tokem Vltavy a příkrými svahy bohnické plošiny v sobě totiž snoubí punc prestižní adresy s honosnými sídly a uvolněné vesnické scenérie. A pokud k tomu připočtete hned tři tamější turistické atrakce, můžete v Troji strávit v příjemném rozmaru klidně celý den, ne-li víkend. Nevěříte? Tak se spolu s námi vydejte na malou exkurzi…
Historie dnešní Troji sahá hluboko do minulosti. Původní skromná víska na pravém vltavském břehu nesla od středověku jméno Zadní či Horní Ovenec, a to podle velkého ovčína, který se zde rozkládal. Za vlády Karla IV. se na místních svazích začala zhusta pěstovat vinná réva. Tato bohulibá činnost vydržela místním až do dnešní doby a viniční tratě – citlivě zakomponované do zdejší zástavby – se staly jedním z trojských atributů. Až do konce třicetileté války se oblast budoucí rezidenční čtvrti skládala ze solitérních usedlostí, mlýnů, rybářských osad a dvorů. Zlom nastal v roce 1678, kdy si tu na svých pozemcích hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka vybudoval barokní zámek s velkolepým dvouramenným schodištěm a okázalou sochařskou a freskovou výzdobou. I když z architektonického hlediska bychom spíše, nežli o zámku měli mluvit o majestátní vile vystavěné podle italských vzorů. Každopádně jde o jednu z nejvýznamnějších pražských barokních památek, o klenot, který se svou specifickou podobou vymyká našim zeměpisným šířkám. Trojský zámek obklopuje rozlehlá francouzská zahrada, jež vás na první pohled upoutá výraznou osovou dispozicí a geometrickou precizností umožňující nečekané průhledy areálem. Sousední východní část zabírá přírodní labyrint vytvořený z linií habrů a vodních překážek. Zámecký komplex spravuje Galerie hlavního města Prahy, která zde pořádá sezónní výstavy, koncerty, kulturní a společenské akce.
Pokud zůstaneme u architektury, pak druhou velkou kapitolou je výjimečný soubor elegantních vil, který na tomto území vyrůstal postupně od počátku 20. století, kdy Troju coby atraktivní místo k bydlení objevili movití podnikatelé, umělci či diplomati. Ti totiž záhy pochopili, že sem kvůli složitému reliéfu nikdy nepronikne velkoměstský typ výstavby se širokými bulváry a náměstími, ale že se tu naopak uchová poklidná venkovská atmosféra s roztroušenými domy a vilami. Z těch nejcennějších, které tu dnes můžeme obdivovat, zmiňme například novobarokní vilu od rakouského architekta Friedricha Ohmanna, konstruktivistický rodinný dům z roku 1932 nebo dvě funkcionalistické perly – Divišovu a Schückovu vilu. Za pozornost však stojí i novější objekty, třeba dům manželů Zátopkových z 60. let nebo na svou dobu velmi originální vila režisérky Věry Chytilové vystavěná v normalizačních 70. letech. Všechna zmíněná sídla jsou v soukromém vlastnictví, tudíž nepřístupná, ale milovníci moderní architektury si zcela jistě vystačí s působivými exteriéry.
Když se řekne Troja, většině Pražanů se vybaví Zoologická zahrada hl. m. Prahy. A není se co divit – pražská zoo se pravidelně umísťuje mezi třemi nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v České republice (v roce 2018 prošlo jejími branami přes 1,4 milionu osob) a dlouhodobě sbírá nejvyšší ocenění v silné konkurenci ostatních světových zahrad. Populární je především díky nadstandardní druhové pestrosti zvířat a zajímavě členitému terénu, který nabízí až desetikilometrovou procházku exotikou včetně Africké savany, Pavilonu goril a hrochů, Indonéské džungle, Vodního světa nebo Údolí slonů. Prostředí zoo je svou „infrastrukturou“ i osvětovou činností nadmíru přívětivé především k rodinám s dětmi; vyhledávanými atrakcemi jsou zdejší sedačková lanovka, která spojuje dolní a horní část zahrady, rozhledna v západní části areálu nebo Rezervace Bororo – jedinečná odpočinková a herní zóna pro malé návštěvníky. Z programových akcí mají největší úspěch hlavně komentovaná krmení a večerní prohlídky s průvodcem. Mezi několika gastronomickými podniky v areálu vyniká nedávno zcela přestavěná velkokapacitní restaurace Gaston s grilem, cukrárnou a prodejnou suvenýrů.
Druhou trojskou zelenou enklávou je Botanická zahrada hl. m. Prahy. Oáza klidu rozložená na malebné stráni je ideálním místem pro tichou procházku, relaxaci nebo rodinný výlet. Stranou shonu velkoměsta vás nabije svěží síla přírody v rozsáhlých vnitřních i venkovních výstavních plochách s 20 000 druhy rostlin. Před letním sluncem se ukryjete v severských lesích, zameditovat si můžete v Japonské zahradě a v Ornamentální zahradě si zase lze užít dokonalý piknik s výhledem na pestrobarevné květy.
Samostatnou expozicí je unikátně projektovaný skleník Fata Morgana věrně simulující bujnou džungli s exotickou flórou. Pod barokní kapličkou je pak rozložená vinice sv. Kláry, jeden z největších vinohradů v metropoli. Ve viničním domku nebo na jeho terasách můžete ochutnat či zakoupit vína z místní produkce, která se šetrným způsobem vyrábí přímo ve sklepě pod vinicí, a pokochat se se sklenkou v ruce nádhernými výhledy na Prahu. Je nasnadě, že prostředí vinotéky je jako stvořené k pořádání soukromých či firemních večírků.
Závěrem ještě dlužno dodat, že všechny tři zdejší populární atrakce – tedy zoo, botanickou zahradu a Trojský zámek – lze výhodně navštívit díky společné Trojské kartě. Ta je platná od dubna do září a k prodeji je na pokladnách všech tří institucí.

ZA ZÁBAVOU A SPORTEM:
Vodácký areál
Trojský slalomový kanál je vltavské sportoviště určené pro kanoistiku a rafting. Tréninkové centrum (nejen) české vodácké reprezentace se také pravidelně stává dějištěm prestižních závodů ve vodním slalomu, mistrovství Evropy a světa nevyjímaje. Laičtí nadšenci si mohou adrenalinovou jízdu vyzkoušet v sezóně pod dohledem profesionála.
Vltavská cyklotrasa č. 7
Na trojském vltavském břehu začíná populární 45 km dlouhá cyklistická „výpadovka“ na sever, vedoucí v trase Klecany – Kralupy nad Vltavou – zámek Veltrusy – Mělník. Oblíbenou „cyklomagistrálu“, kterou až na dva kratší úseky pokrývá kvalitní asfaltový povrch, hojně využívají také in-line bruslaři.
Jezdecká a pony škola
Výukové středisko s jezdeckou halou i venkovní jízdárnou poskytuje ucelený výcvik jízdy na koni pro děti i dospělé. Populární jsou vyjížďky na koních do Stromovky, kde jsou k dispozici speciální koňské stezky.
Přístaviště Císařský ostrov (plavební kanál)
Pravidelné obousměrné plavby výletní lodí mezi centrem Prahy (Rašínovo nábřeží nebo Čechův most) a Císařským ostrovem jsou skvělým zážitkem a vyhledávanou turistickou atrakcí.

MELANCHOLICKÁ KRÁSA PRAŽSKÝCH HŘBITOVŮ
Poznávání hřbitovů představuje specifický, mezi turisty i rezidenty stále populárnější fenomén. Na území hlavního města se jich nachází zhruba osmdesát, od zanedbaných, ale poetických kostelních hřbitůvků, přes hřbitovy židovské až po velkoplošná pohřebiště čítající několik desítek hektarů. Větší otevřenost hřbitovních areálů směrem k veřejnosti jde ruku v ruce s postupnou proměnou jejich funkcí. Už to dávno nejsou jen pietní místa pro pozůstalé, ale často atraktivní turistické enklávy s obrovskou kulturní, historickou a duchovní hodnotou.
Není proto překvapením, že na některých pražských hřbitovech potkáte více turistů než těch, kteří navštěvují hroby svých blízkých. Ale obavy stranou – hřbitovní turistika zdaleka nemá masové rozměry; symbióza piety a objevování „světa zemřelých“ zatím probíhá bez problémů. Důvodů, proč lidé čím dál častěji vyhledávají genius loci pražských hřbitovů, je hned několik. Jedni sem míří za jakýmsi posvátným klidem, odpočinkem, relaxací v zeleni či rozjímáním; hledají zde odpovědi na základní otázky života a smrti, konečnosti bytí … Jiní je vnímají jako místa kolektivní paměti národa, pátrají po hrobech a příbězích slavných osobností, kochají se funerálními památkami. Narazíte tu ale i na maminky s kočárky, zamilované páry, fotografické nadšence či studenty, kteří se pod korunami letitých stromů učí nebo čtou.
Nejkrásnější a naprosto mystickou atmosféru mají hřbitovy každoročně 2. listopadu na Svátek zesnulých (lidově zvaný Dušičky), kdy lidé vzpomínají na své zemřelé příbuzné, zdobí hroby květinami a zapalují na nich svíčky. Po setmění pak všechny nekropole září desítkami, stovkami, někde i tisíci plápolajících světélek.

ZA „SVATOU“ ANIČKOU
Z velkého množství zajímavých pietních areálů v Praze je velmi těžké vybrat ty hlavní, přesto bychom vás rádi upozornili na několik zásadních míst. V první řadě jde o nádherný Malostranský hřbitov, který nedávno prošel rozsáhlou revitalizací. Samotný název je trochu zavádějící, protože neleží na Malé Straně, ale na území současného Smíchova (Praha 5), tak trochu ukryt mezi ulicemi Plzeňská a Duškova nedaleko stanice metra Anděl. Vznikl v době morových epidemií v roce 1680 a pohřbívat se něm přestalo o 200 let později. Kouzlo Malostranského hřbitova spočívá především ve vysoké umělecké kvalitě zdejších soch, náhrobků a funerálních plastik obecně. Mezi nimi bezpochyby vyčnívá výrazný náhrobek klečícího českého knížete a pasovského biskupa Leopolda Thun-Hohensteina, majitele nedaleké usedlosti Cibulka. Pochována je tu ale řada dalších významných osobností, například architekti českého baroka otec a syn Dientzenhoferové nebo přední český malíř Antonín Mánes. Nejznámější náhrobek však kupodivu nepatří žádnému velikánovi českých dějin, naopak – jedná se o hrob Anny Degenové z roku 1851 s plastikou ležícího děvčátka na kamenném podstavci. Její příběh má několik různých verzí. Podle té nejpravděpodobnější se Anička zabila nešťastnou náhodou při pádu z okna, podle druhé zemřela v útlém věku na tuberkulózu. Během let se kamenná holčička stala malou poutní ikonou – zvláště děti dodnes věří, že jim „svatá“ Anička splní jejich tajná přání, a proto na hrob nosí květiny, hračky a obrázky jako poděkování.

PRAŽSKÝ PÈRE LACHAISE
Mezi nejoblíbenější funerální lokality se řadí také Olšanské hřbitovy, největší pražské pohřebiště s rozlohou přes 50 hektarů. Rozlehlý obdélníkový areál, připomínající spíše městský park, se nachází v Praze 3 na Žižkově a je rozdělen ulicí Jana Želivského na dvě části, které jsou tvořeny celkem dvanácti dílčími hřbitovy. Odhaduje se, že za dobu jeho existence (od roku 1680) zde bylo pohřbeno zhruba dva miliony mrtvých. Mezi nimi odpočívá řada významných českých postav, mezi jinými například student Jan Palach, syn a vnučky prezidenta T. G. Masaryka nebo divadelníci Jan Werich a Jiří Voskovec.
Procházka Olšanskými hřbitovy je zážitkem, který jen stěží nechá vnímavějšího návštěvníka chladným. Zdánlivě nekonečné řady upravených hrobů nejrůznějších podob a velikostí se tu střídají s prastarými hrobkami tajuplně pokrytými koberci plazivého břečťanu. Kromě toho můžete na hřbitově obdivovat také řadu zajímavých staveb – pomníků, kaplí, obřadních síní, kolumbárních zdí či dokonce menší pravoslavný chrám. To vše je dokonale „zabaleno“ v bujné zeleni vzrostlých stromů. Za pozornost bezesporu stojí také vojenská pohřebiště, která uchovávají ostatky obětí mnoha evropských válečných konfliktů. Samostatnou kapitolou je pak Nový židovský hřbitov ve východní části areálu. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největší památkou svého druhu v České republice. I tady našla místo posledního odpočinku plejáda předních osobností politiky, kultury, vědy i průmyslu. Patrně nejvyhledávanějším místem je hrob spisovatele Franze Kafky (číslo náhrobku 21–14–21).
Jak již zaznělo v úvodu, postupné zpřístupňování pohřebišť a edukace veřejnosti v oblasti funerálních pamětihodností se logicky projevuje stále vyšším zájmem o nekropole v hlavní městě. Zvláště Olšanský hřbitov má nakročeno k tomu, aby se z něj v dohledné době stala obdoba pařížského Père Lachaise – jednoho z nejproslulejších a nejnavštěvovanějších hřbitovů na světě. Již nyní zde turisté mohou využít infocentrum (informace jsou poskytovány také v angličtině), organizovány jsou komentované vycházky, komorní výstavy, přednášky, nejznámější náhrobky propojují naučné stezky s informačními tabulemi atp.

HŘBITOV VELIKÁNŮ
Vyšehrad se zdaleka viditelnou bazilikou sv. Petra a Pavla je magickým místem, pevně ukotveným v dějinách Prahy i celého českého národa. Není proto divu, že právě v jeho areálu můžete věnovat tichou vzpomínku těm nejslavnějším českým velikánům – spisovatelům, hudebním skladatelům, hercům, výtvarníkům, sportovcům či politikům. Vyšehradský hřbitov se svými vznešenými arkádami a nepřehlédnutelnou dominantou – hrobkou Slavínem – je doslova panteonem zvučných jmen. Pochováni jsou tu například skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, sochař Josef Václav Myslbek (autor sochy sv. Václava na Václavském náměstí), spisovatel Karel Čapek nebo dirigent Rafael Kubelík. Toto navýsost pietní místo je pro mnoho (nejen) Pražanů rovněž velkou „galerií hrdosti“, připomínkou toho, kolik vynikajících osobností český národ zrodil.

PRAGUE CITY TOURISM
Arbesovo nám. 70/4/ Praha 5 / 150 00
tel.: 221 714 161, 221 714 714, vlastiveda@prague.eu
www.prazskevychazky.cz
ƒ
Zaregistrujte se na www.prague.eu/newsletter a měsíční program vycházek Vám budeme pravidelně zasílat na Vaši e-mailovou adresu.