Máme pro vás zajímavé knihy s tipy na výlety po České republice.
Nabídka ubytování v České republice - hotely, penziony, chaty a ostatní.
Světelné signalizační zařízení, laicky semafor, je odborný termín, popisující zařízení sloužící pomocí světelných signálů k řízení dopravy. Zatím se s ním setkáváme jen na pozemních komunikacích, občas na vodě a v podzemí. V oblacích ještě ne.
![]()
První semafor s červenou a zelenou barvou umístil před londýnským Parlamentem v roce 1868 jistý J. P. Knight, odborník na železniční signalizaci. Jednalo se o zastaralý železniční model s rameny a dvěma plynovými lampami (červenou a zelenou), které musel ručně měnit policista. Nebudete tomu věřit, ale sloužil k zastavení dopravy, aby mohli poslanci na cestě do a z parlamentu přejít vozovku. Umíte si to představit? Já ne, protože už vidím dnešní řidiče, váhající mezi brzdou a plynem. Tenhle semafor ale neměl dlouhého trvání. V provozu byl jen rok, pak jedna z lamp explodovala a navíc zranila obsluhujícího policistu. Mnohem modernější typ semaforu zavedli roku 1914 v Clevelandu v USA. Měl také pouze červené a zelené světlo, ale navíc i varovný zvukový signál, který oznamoval změnu barev. První tříbarevné semafory instalovali v New Yorku roku 1918 a obsluhoval jej zřízenec z budky vysoko nad křižovatkou. Mnozí si pamatují tyto prosklené budky i u nás, jen se zřízencem SNB. Francouzi měli semafory v Paříži od roku 1923 s gongem oznamujícím změnu světel. Do Londýna se semafory, stále ještě ručně obsluhované, vrátily až roku 1926 a první automatický semafor spatřil světlo světa před 85 lety v anglickém Wolverhamptonu (1927). Zajímavé semafory si pamatuji z Rumunska − byla na nich ještě časomíra, která odpočítávala vteřiny zbývající do změny barvy. U nás by však jejich zavedení nemělo žádný smysl, protože dnes i těm nejdokonalejším semaforům zvoní hrana. Možná kdyby měly čtvrtou barvu, tzv. „váhavku“, která pokud by svítila, mohli bychom otálet s výjezdem z křižovatky. Nebude totiž trvat dlouho a všechny semafory nahradí tolik oblíbené kruháče, postavené i na těch nejnesmyslnějších místech.
Alois Rula
Další články z vydání