(145 let)
Profesor Maxmilian Theodor Jan Švabinský, český malíř a rytec, se narodil 17. září 1873 v Kroměříži. Stal se jedním z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, jehož talent se projevil již v raném mládí.
Syn svobodné šestnáctileté matky vyrůstal v péči její rodiny a již od dětství snil o tom býti umělcem. V době studia na reálném gymnáziu v Kroměříži vystavoval své první kresby v oknech místní lékárny. V roce 1891 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění a nastoupil do ateliéru Maxmiliána Pirnera, kde se brzo proslavil kvalitou a precizností své portrétní práce. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi té doby. Mezi nejznámější obrazy patří Splynutí duší, Kulatý portrét, Chudý kraj, Kamélie, Rajky nebo Velká rodinná podobizna. Navrhl i několik ČS bankovek a poštovních známek. Je autorem návrhů tří vitrážových oken v katedrále sv. Víta. Švabinský byl dvakrát ženat, podruhé s ženou svého švagra, která se mu stala inspirací pro grafickou řadu Máj. Věnoval se také pedagogické činnosti a byl členem výtvarného spolku Mánes. Roku 1918 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení českých grafických umělců Hollar. Byl členem vídeňského spolku umělců Hagenbund nebo Société Nationale des Beaux-Arts v Paříži. Velkou měrou se podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem, stal se rytířem Řádu čestné legie a s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří k zakladatelům našeho moderního výtvarného umění 20. století. Zemřel v Praze 10. února 1962 a pochován byl na Vyšehradském hřbitově.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
