(570 let)
Když zemský správce Jiří z Poděbrad dobyl Prahu (1448), sesadil a uvěznil Menharta II. z Hradce (1398–1449), nejvyššího purkrabího, kterého jmenoval Zikmund Lucemburský. Na jeho místo dosadil Zdeňka ze Šternberka a na Konopišti (asi 1420–1476). Menhartův syn Oldřich povstal proti Jiřímu a požadoval propuštění otce.
Jiří to odmítl a trval na svolání sněmu, kde by proti Menhartovi přednesl žalobu. Oldřich se však, podporován Bedřichem Strážnickým, Koldou a dalšími vůdci táborskými, Jiřímu postavil a v různých částech země vypukla válka. Bedřich byl ale záhy přinucen uzavřít s Jiřím příměří a dostavit se ke sněmu v Pelhřimově (1449). Zde pak Oldřich znovu požadoval propuštění otce, navrácení mu jeho úřadu i vlády nad Prahou. Jiří opět odmítl. Ale nakonec Menharta propustil výměnou za slib, který však propuštěný nedodržel, neboť cestou z vězení zemřel v Říčanech 3. 2. 1449. Krátce nato Oldřich II. z Rožmberka svolal sněm do Strakonic, kde 8. 2. 1449 vznikla Jednota strakonická, namířená proti zemskému správci Jiřímu z Poděbrad. Opět došlo k válce. Opět se bojovalo a tentokrát i Jednota strakonická seznala, že podcenila síly Jiřího. Uzavřela příměří na celý rok. V té době se sešel sjezd stavů českých, moravských, slezských i lužických v Jihlavě k narovnání poměrů.
Antonín Fridrich, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
