Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi

27.09.2021 | 19:42
PP_2021_10_Stranka_16

Příjemné říjnové teploty babího léta skrápěné podzimními deštíky jsou živnou půdou chutných plodnic, za nimiž v tomto období vyrážejí do blízkých lesů nadšení houbaři. I my dnes vyrazíme do Klánovického lesa mezi Klánovicemi, Újezdem nad Lesy a Úvaly, kde vedle sběru hub a lesních plodů můžeme navštívit i zaniklou středověkou ves Hol (Žák) s pozůstatky novověké rybniční soustavy.

Teple se oblečeme, je podzim, a především Klánovický les se původně nazýval Vídrholec. Název nesouvisí s nepříjemným počasím, ale dokládá zajímavý sídelně-historický proces pustnutí osad. Německy wieder Holz označuje místo, které se znovu stalo lesem. Vystoupíme z vlaku Praha–Kolín v Úvalech a vydáme se zpět ku Praze po červené značce na Klánovice. Jakmile překročíme potok, spatříme po pravé ruce neklidný zvlněný terén, který na ploše několika hektarů mladého i vzrostlého lesa vykresluje půdorys zaniklé středověké osady Hol a dvou novověkých rybníků. Jméno jednoho z nich – Žák – dalo zaniklé osadě i její druhé jméno – V Žáku. Osadu objevil v šedesátých letech minulého století Bořivoj Nechvátal, podrobněji ji zkoumal Zdeněk Smetánka a především v posledních letech Tomáš Klír, Michal Beránek či Jan Hasil. Vedle drobného zjišťovacího archeologického výzkumu proběhlo podrobné geodetické zaměření, geodeticko-topografický výzkum, geofyzikální průzkum, letecké laserové skenování a průzkum detektorem kovů. Díky následné trojrozměrné vizualizaci jsme získali výrazně lepší představu o podobě zaniklé osady, struktuře návsi, jednotlivých usedlostí, zahrad i navazujících plužin.
Dvě řady typických usedlostí lemovaly po obou stranách tok Horoušanského potoka, který v této části lesa teče přibližně od západu k východu. Po obou stranách potoka se nacházela rozlehlá náves o velikosti 90 x 470 metrů. Vesnici tvořilo dvacet až pětadvacet usedlostí o rozměrech 40 x 60 m, ale máme doklady i výrazně skromnějších a zároveň až trojnásobně rozsáhlejších usedlostí (rychta). Jejich jádrem byl trojprostorový obytný dům, většinou kratší štítovou stranou orientovaný k návsi a podélnou okapovou stranou do hloubky parcely. V čele objektu byla obytná místnost (jizba), za ní uprostřed vstupní síň s černou kuchyní a vzadu skladovací a provozní prostor (komora). Na parcelách se dále nacházely někdy samostatně situované a někdy na hlavní obytnou stavbu navázané hospodářské budovy, chlévy, stodoly, hnojiště a samozřejmě dodnes v terénu patrné studny. V zadní části parcel potom byly bylinkové a zelinářské zahrady. Ještě dále v lesním komplexu můžeme místy sledovat pozůstatky na jednotlivé usedlosti navazujících mezních pásů dlouhých úzkých polí tvořených vysbíraným kamením. Usedlosti od sebe dělily mohutné kamenné zdi a právě převaha kamenných staveb nad běžnějšími celodřevěnými stavbami nám konzervovala tuto unikátní památku do dnešních dnů. V okolí se těžil velmi kvalitní pískovec, a tak vedle zemědělství mohla představovat těžba, základní opracování a transport stavebního kamene jednu z hlavních složek obživy zdejších obyvatel, kteří se prokazatelně podíleli na stavbě svatovítské katedrály na Pražském hradě.
Úvahy o vzniku vesnice ještě ve 13. století jsou patrně nereálné, ale ves bezpochyby vznikla v odlesněné krajině v průběhu 14. století, kdy okolní majetky držely výhradně významné církevní instituce (klášter křižovníků strážců Božího hrobu Na Zderaze) či bohatí pražští patricijové. Vesnice byla součástí hospodářského zázemí měšťanů středověké Prahy. Nakolik se na zániku osady v průběhu husitských válek podílela marná snaha zdejších obyvatel o obživu závislou na nepříliš úrodných písčitých a suchých půdách či neblahé období kališnických ukrutností rozpoutaných v okolí Prahy se můžeme pouze domnívat. Jisté však je, že po husitských válkách je ves Hol zmiňována již pouze jako pustá. Potok později v novověku přehradily dvě výrazně v terénu patrné (na západním i východním okraji zaniklé vesnice) rybniční hráze a osada byla z větší části zaplavena vodou a okolí plánovitě proměněno v hospodářsky využívaný lesní komplex.

Pokud vás procházka komplexem zaniklé středověké vsi Hol, pamatující slávu římského císaře a českého krále Karla IV., dostatečně nevyčerpala, můžete při houbaření v Klánovickém lese hledat pozůstatky další zaniklé středověké vesnice Lhota – Vidrholec, která se nachází na jižním okraji lesa po obou stranách silnice z Újezdu do Úval či navštívit tvrziště Slavětice východně od usedlosti Nové Dvory. Dostanete se sem pěšky po modré značce od železniční stanice v Klánovicích po cestě na Xaverov. Ze zdejšího vrchnostenského sídla, snad pamatujícího dokonce počátky 13. století, jsou dodnes patrné terénní útvary na výrazném ostrohu s částečně dochovaným příkopem. Sídlo zaniklo patrně koncem 16. století.

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia, foto © Mgr. Vojtěch Kašpar; Archaia; L. Beránek; Z. Kačerová


Obrázek č.1 Mapa území mezi Klánovicemi a Úvaly s vyznačením polohy zaniklé osady Hol. Podle M. Kuny Zaměření pozůstatků zaniklé středověké osady situované podél Horoušanského potoka. A–B – hráze novověkých rybníků; C – náves; D (také čísla 14 a 8) – jednotlivé usedlosti; E – zachované studny; F – hnojiště; G–J – mezní pásy polí. Podle M. Kuny Výsledky leteckého laserového skenování. A – náves; B – hráze novověkých rybníků; C – zřetelné úseky plužiny. Podle J. Hasila Zaniklé relikty středověkých sídelních aktivit v areálu Klánovického lesa vyznačené na mapě prvního vojenského mapování (josefského) z let 1764–1768. 1 – osada Hol; 2 a 3 – hráze novověkých rybníků; 4 – zaniklá ves Lhota; 5 – tvrziště Slavětice Geodetické zaměření terénních pozůstatků zaniklé středověké vesnice Hol s vyčleněním a očíslováním jednotlivých dvorů. Podle T. Klíra Plán vesnice se zakreslenými archeologickými objekty a s 3D rekonstrukcemi usedlostí. Podle T. Klíra, M. Beránka, P. Vavrečky a J. Hasila Dokumentace situací odkrytých archeologickým výzkumem v roce 2011 Pohled na čtyřprostorový obytný dům (rychtu) s výrazným zahloubeným objektem (sklepem) v popředí Pohled na jednu ze dvou dochovaných věnců středověkých studní Detail počítačové rekonstrukce středověké kolny, chléva a studny. Podle M. Beránka, P. Vavrečky a J. Hasila Počítačová rekonstrukce části středověké usedlosti s kolnou, chlévem a studnou. Podle M. Beránka, P. Vavrečky a J. Hasila Počítačová rekonstrukce středověké stodoly. Podle M. Beránka, P. Vavrečky a J. Hasila Mapa území mezi Klánovicemi a Újezdem nad Lesy s vyznačením polohy zaniklé tvrze Slavětice. 1 – tvrziště Slavětice; 2 – usedlost Nové Dvory. Podle J. Hasila Vrstevnicový plán tvrziště Slavětice. 1 – pravděpodobný relikt věže; 2 – pravděpodobný pozůstatek obytné budovy; 3 – umělá vodní nádrž – příkop. Podle P. a J. Kárníka



Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.