Karel Klostermann (1848–1923)

29.06.2008 | 08:23
Karel Klostermann (1848–1923)

Návštěvníky Šumavy a celého jihozápadního regionu Čech po celý letošní rok provází zajímavé výstavy nebo kulturní a turistické akce. Velkolepé přehlídky řemesel, zvyků a života na obou stranách Šumavy a Bavorského lesa z dob Karla Klostermanna se nesou ve znamení 160. výročí narození tohoto spisovatele.

Klostermannův praděd Daniel přichází na Šumavu z Porýní koncem 17. stol. Praděd jeho matky, flanderský emigrant, šlechtic a hugenot roku 1740 zakládá asi první českou sklárnu v Mišově u Spáleného Poříčí, později další nedaleko Prášil. Karel (Carl Faustin) Klostermann se narodil 15. února revolučního roku 1848 v Haagu am Hausruck (v Horních Rakousích), odkud se s rodiči roku 1849 stěhuje do Čech. Nejprve do Žichovic a počátkem roku 1862 do Kašperských Hor.

Náš tip na váš cyklovýlet
(Churáňov – Horská Kvilda – Filipova Huť – Březník – Modrava – Antýgl)
Z Churáňova se vydáme po modré na Zlatou Studnu (od r. 1799 tu bývala sklářská huť). Pokračujeme po silnici na Horskou Kvildu (ve středověku se tu rýžovalo zlato kolem Hamerského potoka). Na horním konci obce je bývalý Polaufův hostinec, kde začíná děj románu KK „V ráji šumavském“. Nepřehlédnutelnou je dřevěná socha posledního šumavského obra, Rankl-Seppa, hrdiny románu KK. My odbočíme u obchodu vlevo po silničce na Filipovu Huť (1785 založena jako sklářská osada v místech obchodní cesty z Kašperských Hor do Pasova, zbudované Karlem IV.). Dále po žluté okolo Lovčí skály, Ptačí nádrže na modravskou silnici, kde se dáme vlevo směrem na Březník. Po vybudování Vchynicko-tetovského plavebního kanálu se rychle zvyšoval objem těžby dřeva, a vznikl tak nový revír – Březník (Pürstling). Samota a bývalá hájovna byla opravena v roce 2002, dnes je tu umístěna expozice KK. Odtud se vrátíme zpět kolem Modravského potoka (asi v polovině cesty je v jeho korytě lichoběžníkový menhir) na Modravu (vznikla jako rybářská osada r. 1737). Z Modravy pokračujeme přes Roklanský potok a stezkou po červené pod bývalými Vchynicemi a Tetovem. Ze vsi sice nic nezbylo, ale můžeme ji ještě dnes vidět ve filmu Divá Bára. Pokračujeme kolem Brenntenských samot k plavebnímu kanálu, na Rokytu a po silnici vpravo na Antýgl. Zdejší „Královácký dvorec“ (Králováci, to byl svérázný lid, který strážil hranice státu a obchodní stezky v oblasti Šumavy) je dalším místem děje románu KK „V ráji šumavském“. Dnes je tu kemp, občerstvení a ubytování s 54 lůžky.

www.rras.cz
www.klostermann.cz
www.plzensky-kraj.cz

Doporučené akce

do 11. 7. Šumava Karla Klostermanna, (fotovýstava Plzeň) pořádá Občanské sdružení KK
do 30. 10. V ráji šumavském (Plzeň, Kašperské Hory, Sušice)
16. 8. Bavorsko-česká slavnost u Hauswaldské kaple (Srní)
29.–30. 8. Šumavská pouť k poctě Karla Klostermanna


Karel Klostermann (1848–1923)


Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0



tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku červenec - srpen 2008

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.