Něco takového si nejspíš řekl otec vlasti poté, co musel být roku 1342 stržen most Juditin, který neodolal ledům při jarním tání. Karlem plánovaný nový most měl být v pořadí čtvrtým kamenným mostem v Čechách, tedy až po Juditině, píseckém a roudnickém.
Karlův most měří 515,76 m, jeho průměrná šířka je 9,45 m a výška vozovky je 13 m nad hladinou Vltavy. Honosí se 16 oblouky o rozponu 16,62–23,38 m, je třikrát lomený na délku a proti proudu mírně vypouklý. Má tři věže, dvě na Malé Straně a jednu na Starém Městě. Staroměstská věž však nestojí na břehu, jak bývá zvykem, ale na prvním mostním pilíři. Možná proto, že mystik Karel chtěl, aby o letním slunovratu procházelo slunce přímkou Emauzský klášter – Staroměstská mostecká věž a zapadalo ve svatováclavské kapli Chrámu sv. Víta na Hradčanech. Vědělo se, že stavba byla započata roku 1357, ale přesné datum nebylo známo. Dnes už víme, že přesný okamžik položení základního kamene Karlova mostu byl mystický, stejně jako data zakládání dalších podobně významných staveb za doby vlády Karla IV. Jde o řadu lichých čísel od jedné do devíti a zpět, tedy 1-3-5- 7-9-7-5-3-1 (1357 – 9. 7. – 5,31 ráno). Stavba byla dokončena v roce 1402.
Závěrem mi dovolte ještě několik upřesnění. Za stavitele byl považován Petr Parléř, spíš jím však byl kameník a pražský měšťan Oto, zvaný Otlin. Podle legendy se do malty přidávala vajíčka, což ale bylo v roce 2010 zcela vyloučeno. Zato se našly zbytky mléka, vína a dokonce i nějaké nechtěně přidané tvarůžky a syrečky. Většina mostních kvádrů ze 14. a 15. století byla nahrazena, původní jsou tmavší a někdy mají kamenické značky. Stejně tak převážně barokní sochy a sousoší ze 17. a 18. století byly do roku 1992 nahrazeny kopiemi. Původně se mostu říkalo „kamenný“ či „pražský“, název Karlův most se používá až od roku 1870 na popud Karla Havlíčka Borovského.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
