Letos tomu bude 920 let, co zemřel Konrád I. Brněnský (asi 1035 – 6. září 1092, Praha), syn známé dvojice Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu. Byl knížetem z dynastie Přemyslovců, brněnského údělu, kde vládl v letech 1054–1055 a podruhé 1061–1092. Byl také českým knížetem, i když jen osm měsíců.
Konrádův otec Břetislav před svou smrtí ustanovil tzv. stařešinské nástupnické právo, což v praxi znamenalo, že českým knížetem se měl stát vždy nejstarší Přemyslovec. Moravu Břetislav rozdělil na severní a jižní. Spytihněv II. usedl na český trůn, Konrád přijal úděl brněnský a sídlil v Brně, Olomouc získal budoucí český kníže a král Vratislav II. a Znojmo Ota. Bratři ale neuznávali Spytihněva a postavili se mu na odpor. Spytihněv proto vytáhl na Moravu, Konráda I. a Otu vzal ke dvoru a zrušil moravské úděly. Po náhlé Spytihněvově smrti se vlády ujal Vratislav II. a roku 1061 vrátil bratřím údělná knížectví (Ota převzal Olomoucko). Konrád ale šel i proti Vratislavově politice. Nicméně za podporu císaře ve vleklých sporech vládnoucích rodů tehdejší Evropy byl Vratislav II. roku 1085 prohlášen českým králem.
Poté co se po smrti Oty Olomouckého roku 1087 uchýlila vdova Eufemie Uherská pod ochranu Konráda, získal Konrád vládu nad celou Moravou. Došlo k dalšímu tažení Vratislava na Moravu, ale v souladu se stařešinským nástupnictvím nic nezískal, naopak musel prohlásit Konráda za svého nástupce. Ten po smrti Vratislava usedl 20. ledna 1092 na uvolněný knížecí stolec. Jeho osmiměsíční dobu vlády poznamenala jediná událost, kterou byl pokus spojit pražské a olomoucké biskupství, s níž ale neuspěl. Jeho smrtí se 6. září 1092 završilo období 37 let vlády Břetislavových synů. Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
