Před 495 lety, v říjnu roku 1517, byla vydána Svatováclavská smlouva, dokument, který upravoval vztah šlechty a královských měst. Jejímu vydání předcházelo přijetí nového zemského zákoníku (1500), nám známého jako Vladislavské zřízení zemské, které oba rivaly ještě více popudilo. Až když byly obě strany ohroženy selskými bouřemi, rozhodly se jednat a roku 1517 se pokusily urovnat spory právě Svatováclavskou smlouvou.
Šlechta přiznala městům právo třetího hlasu na zemských sněmech, naopak města musela přiznat šlechtě právo například na vaření piva. Měšťanstvo si tak sice udrželo politické pozice, ale výměnou za podstatné ústupky v hospodářské oblasti. Smlouva upravovala osobní příslušnost zemských a městských soudů, což znamenalo, že každý měl být souzen pouze příslušníky svého stavu. Měšťan byl hnán před zemský nebo krajský soud, jen když byl dopaden při činu, nebo pokud se provinil proti králi či zemským statkům. Naopak šlechta předstupovala před městské soudy, pouze pokud o to sama požádala. Smlouva byla reakcí na rostoucí společenský i hospodářský rozvoj země, většina ustanovení, zejména týkajících se hospodářství, však byla spíše formální. Proto také dále docházelo nejen k politickým, ale i k ozbrojeným střetům. Až na drobné ústupky šlechty byla smlouva ve skutečnosti jen první velkou porážkou královských měst, jakousi malou předehrou mocenského pádu měst roku 1547. Ale to je už jiný příběh.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
