Před 430 lety, v roce 1582, byl papežem Řehořem XIII. zaveden takzvaný Gregoriánský kalendář. Nahradil do té doby platný Juliánský kalendář, zavedený císařem Juliem Ceasarem. Co se týče přesnosti astronomické skutečnosti, se Juliánský kalendář se svým nástupcem zdaleka nemohl měřit.
Hlavnim d.vodem pro zm.nu kalenda.e byla prav. zmi.ovana odchylka. Zatimco Juliansky kalenda. ma odchylku jeden den za ka.dych 134 let, gregoriansky je na tom s jednim dnem za ka.dych 3300 let vyrazn. lepe. Tak se nap.iklad stalo, .e velikono.ni ned.le roku 1582 (jeji umist.ni v kalenda.i ma sva pevn. dana pravidla), nebyla prvni po jarnim upl.ku. Sled podobnych udalosti volal po reform.. Te se ve 14. stoleti ujali pape.ove s koncily i astronomove (Kopernik, Regiomontan). Ov.em pape. .eho. XIII. p.ijal roku 1575 navrh, ktery podal kalabrijsky leka. Ciro Luigi Giglio. Navrh byl je.t. dlouha leta zkouman a posuzovan, nakonec se ale do.kal vyhla.eni a uvedeni v platnost. Znamenalo to v.ak, .e p.i p.echodu na novy kalenda. bylo nutne vynechat deset dni, aby nastala rovnovaha kalenda.e. Hledal se proto nejsch.dn.j.i termin, ktery by nevynechal .adny z cirkevních svátků. Vybralo se období těsně po svátku svatého Františka, který se konal 4. října, po němž tedy následoval rovnou 15. říjen. Papežskou bulou pak bylo stanoveno, že poslední rok století bude přestupný pouze tehdy, pokud bude dělitelný číslem 400. Snadné, co říkáte?
Erik Hlaváček
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
