Když se řekne Kuks, mnohým se vybaví Hospital z přelomu 17. a 18. století s rozsáhlou sochařskou výzdobou. Tato galerie pod širým nebem je dokladem jedinečné sochařské zručnosti nejznámějšího barokního sochaře u nás – Matyáše Bernarda Brauna. Narodil se 24. února 1684 v rakouské vesnici Stautens nedaleko Innsbrucku a zemřel v Praze před 275 lety, 15. února 1738.
Většinu svého uměleckého života působil v Čechách, kde si našel ženu, s níž měl pět dětí, žádné z nich se však nepotatilo. Jeho sochařská dílna v Praze mu vynášela 900 zlatých ročně. Postupem času vlastnil tři domy, sad s letohrádkem, žil velkopanským životem a byl erbovním novoměstským měšťanem oslovovaným „urozený vladyko“. Velkým mecenášem jeho umění byl hrabě František Antonín Špork, pro kterého vytvořil známou galerii pískovcových skulptur dvanácti Ctností a dvanácti Neřestí před špitálem na Kuksu. Braunova díla vévodí mnoha významným místům u nás. Patří mezi ně sochy na Karlově mostě, sloup Nejsvětější Trojice vztyčený roku 1717 na náměstí v Teplicích, ale také stovky zakázek pro pražské paláce, zahrady, kostely a mnohá další místa Čech, což nemohl zvládnout sám. Práce mu záhy přivodila souchotiny. Proto tvořil jen návrhy či modely, které do konečné podoby dotvářeli neznámí zaměstnanci jeho slavné dílny.
Je také autorem čtyřiceti groteskních sošek trpaslíků i dalších, až bizarních callotovských postaviček. Předlohou mu byly grai cké listy Jacquese Callota (1592–1635), lotrinského kreslíře, rytce, mědirytce a mistra leptů, jehož tvorbu ovlivnily dojmy z prožitých hrůz třicetileté války. Co bylo důvodem Braunova „odskoku“ od jeho vrcholného barokního sochařského mistrovství, není známo. Snad až tolik nelpěl na provedení svých děl jako na výběru řešení a invenci. Každopádně zmíněné „postavičky“ můžete dnes obdivovat například na zámku v Novém Městě nad Metují.
-lucas-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
