Italský kněz, spisovatel, intrikán, špion a diplomat Giacomo Girolamo Casanova (1725–1798) po sobě zanechal všestranné literární dílo, psané ve francouzštině, v němčině a v rodné italštině. Proslavil se ale především jako dobrodruh a muž, jehož jméno je synonymem pro svůdce. Zasloužilo se o to jeho nejvýznamnější autobiografické dílo „Dějiny mého života“, ve kterém popsal svá četná milostná dobrodružství.
Paměti napsal Casanova francouzsky, aby si zajistil nesmrtelnost knihy. V tehdejší době byla totiž francouzština nejpoužívanějším jazykem v Evropě. Casanovův životopis popisuje běžný denní život v 18. století, zejména šlechty a měšťanstva. Při svých dobrodružstvích na dvorech a v salonech se Casanova setkal s mnohými velikány – byli to například Rousseau, Voltaire, Madame de Pompadour, Mozart, Kateřina Veliká, Fridrich II. Veliký. Kvůli svému bouřlivému životu a lásce k ženám několikrát skončil do vězení, poprvé už v 18 letech. V červnu roku 1750 v Lyonu Casanova vstoupil do lóže Svobodných zednářů. Rozhodl se k tomu spíše než z ideologického hlediska kvůli získání užitečných kontaktů. I kvůli zednářství se ocitl v žaláři, po roce se mu ale podařilo utéct do Francie. Tam se s typickou vynalézavostí stal zakladatelem národní loterie. Zjistil, že to je jediný způsob, jak přimět občany ochotně odvádět poplatky do veřejných financí. Jeho intuice byla natolik správná, že se tento systém dodnes s úspěchem používá.
Ke konci života přijal post knihovníka na zámku hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna v Duchcově v Čechách. Nepochopený a považovaný za přežitek minulé epochy zemřel 4. června 1798.
-ler-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
