Pokud dostanete v Praze podobný pokyn, jistě ani na chvilku nezaváháte, o jakého koně půjde. Monumentální socha sv. Václava na Václavském náměstí byla, je a bude svědkem národních historických událostí, přátelských setkání i milostných schůzek.
Když se před 165 lety narodil Josef Václav Myslbek (1848–1922), tatínek měl o synově kariéře jasno – bude ševcem! Před verpánkem však mladík utekl do sochařského ateliéru Václava Levého a dnes je vnímán jako zakladatel novodobého českého sochařství. Díky svému nejvýznamnějšímu dílu, sousoší na Václavském náměstí, zná jméno Myslbek každé školní dítě.
Aby uživil velkou rodinu, se svou ženou měl postupně osm dětí, pracoval často i na několika zakázkách zároveň. Proto dnes můžeme jeho monumentální plastiky, ale i překrásné portrétní práce vidět poměrně často. Na Vyšehrad přesídlila čtyři velká sousoší, určená původně pro Palackého most, foyer Národního divadla zdobí mimo jiné i busta Bedřicha Smetany a jeho boční portál fasády sousoší „Zpěvohra“ a „Činohra“, v Chrámu svatého Víta naleznete Myslbekův náhrobek kardinála Bedřicha Schwarzenberga a pomník Karla Hynka Máchy na Petříně se také stal již dávno legendou. Nejvýznamnější mimopražskou prací je pak socha biskupa Jana Valeriána Jirsíka u Černé věže v Českých Budějovicích.
Josef Václav Myslbek zemřel rok před dokončením sousoší na Václavském náměstí, přesto se ještě dožil doby, kdy se socha sv. Václava stala národním symbolem.
-bst-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
