Václav Lucemburský (25. 11. 1337, Praha), zvaný Český, vévoda lucemburský, brabantský a limburský, byl synem krále Jana Lucemburského a Beatrix Bourbonské. Byl ale také nejmladším bratrem císaře Karla IV. (měli společného otce), a přestože mu sudičky nedaly do vínku vládnout, čekal ho osud neméně dobrodružný.
Otec se ho rozhodl výhodně finančně i politicky oženit s dcerou římského císaře Ludvíka IV. Bavora. Panovníci se ale nějak nepohodli a ze svatby sešlo. To přimělo Václavovu matku pokusit se syna zasnoubit znovu, tentokrát s Johanou Brabantskou (1322–1406), dcerou brabantského vévody Jana III., a tedy dědičkou Brabantska a Limburska. Nic jí nevadilo, že vdova Johana (po Vilému IV. Holandském) byla o 15 let starší než její syn. Zásnuby proběhly ve Václavových deseti letech a svatba se konala o pět let později (1352). Díky tomu se stal Václav doslova přes noc otcem několika levobočků, ale s Johanou děti neměli.
Do dějin se tedy nezapsal jako válečník či politik, ale jako básník a mecenáš kronikáře a básníka Jeana Froissarta. Francouzsky napsal 79 básní, především v duchu milostné trubadúrské poezie. Zemřel před 630 lety, 8. prosince 1383 v Bruselu, snad na lepru. Pochován je v cisterciáckém klášteře Orval (Belgie) a posledním přáním Václava bylo, aby jeho srdce poslali manželce. Dědicem v Lucembursku se stal jeho synovec Václav IV. a Brabantsku i Limbursku vládla Johana.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
