Kořeny Bubnů, původně vladyckého, později hraběcího rodu, odvozujícího svůj přídomek od hradu Buben, najdeme ve 14. století. Později si jedna z větví rodu ke jménu z Bubna přidala další přídomek – z Litic, a to podle hradu Litice, který koupil Mikuláš z Bubna (1562), majitel panství Přestavlky s tvrzí, nedaleko Chocně.
Za dobu své existence se tento starý český rod honosí řadou osobností, které se zapsaly do dějin Zemí koruny české. Jedním z nich je i Ferdinand hrabě z Bubna a Litic, který se narodil před 245 lety, 26. listopadu 1768, v Zámrsku. Byla mu určena kariéra vojáka, proto vstoupil do rakouské armády již v 16 letech jako kadet dělostřeleckého pluku. Zakrátko se mu také naskytla příležitost získat si válečné ostruhy ve válce s Turky (1788–1789). Ferdinand se vyznamenal, a hned několikrát. Při obléhání Bělehradu byl povýšen do hodnosti praporčíka, zanedlouho do hodnosti podporučíka a zakrátko nadporučíka 7. jezdeckého regimentu. Roku 1794 se vyznamenal při obléhání Mannheimu, v roce 1796 při ústupu vojska arcivévody Karla od Rýna k Dunaji u Neumarktu (1799) a roku 1813 bojoval v čele 2. lehké divize v bitvě u Lipska. Za své hrdinství byl vyznamenán Vojenským řádem Marie Terezie. Netrvalo dlouho a dosáhl hodnosti maršála. Zemřel ve věku 57 let, 5. června 1825, v Miláně. Jen pro pořádek, další naši maršálové byli: Linhart Colona z Felsu (1565–1620), Albrecht z Valdštejna (1583–1634), Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic (1611–1686), Jan Radecký z Radče (1766–1858) a Karel Janoušek (1893–1971).
Lucie Sládková
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
