Život byl k herečce Haně Vítové až příliš nemilosrdný. Její hvězdná herecká kariéra skončila s nástupem komunismu, manžel ji opustil a jediná dcera Bedřiška spáchala sebevraždu.
Jedna z nejkrásnějších českých hereček se narodila 24. ledna 1914 jako Jana Lašková. Otec byl známý operní pěvec Hanuš Laška. Pseudonym Hana Vítová pro ni vymysleli Werich s Voskovcem, kteří ji angažovali do Osvobozeného divadla. V jejich filmu „Peníze nebo život“ nazpívala společně s Ljubou Hermanovou slavnou píseň „Život je jen náhoda“ a od té chvíle se stala jednou z nejobsazovanějších hereček. Mezi hereckými kolegyněmi vynikala nejen svou nevšední krásou s nádechem melancholie, ale také intelektem a velkým pěveckým talentem.
Po prvním krátkodobém manželství se Vítová provdala za filmového kritika Bedřicha Rádla. V roce 1941 se jim narodila dcera Bedřiška, jenže Rádl si po čase našel mladší milenku a manželství skončilo rozvodem. Pro Hanu Vítovou muselo být ponižující, že si její exmanžel svou novou ženu přivedl do společného bytu.
Na rozdíl od většiny hereckých kolegyň nebyla po válce obviněna z kolaborace, nicméně pro hvězdu buržoazní republiky v komunismu nebyly role. A tak už jen natočila fi lm „Pytlákova schovanka“, kde se po boku Oldřicha Nového vysmála všem filmovým happy endům a na vrcholu své kariéry musela skončit.
Pak přišel rok 1959, kdy milovaná dcera Bedřiška z nešťastné lásky skočila před očima své matky z okna. Bylo jí pouhých 18 let. Po této tragédii se Hana Vítová uzavřela před celým světem. S nikým se nestýkala a živila se jen překlady z ruštiny, angličtiny a němčiny. Zemřela v úplném zapomenutí 3. března 1987 v Praze.
Vítové nejslavnější film „Noční motýl“, kde v roli barové zpěvačky ve veřejném domě trpí nešťastnou láskou a končí násilnou smrtí, jako by už dávno předznamenal její tragický životní osud.
Prvním manželem Hany Vítové byl operetní zpěvák Jára Pospíšil. Narodil se 26. ledna 1905 v Jihlavě, kde byl jeho otec soudcem. Své první angažmá dostal v olomoucké operetě v letech 1929–1932. V té době se seznámil s Hanou Vítovou, která za ním dokonce odešla do Olomouce. Brzy společně oba přešli do Prahy, ale pod tíhou narůstající popularity se manželství v roce 1934 rozpadlo. Hana Vítová o svém bývalém muži vždy mluvila jako o výborném člověku.
Ve třicátých letech minulého století se Jára Pospíšil stal nejslavnějším operetním milovníkem. V televizi vystoupil již v roce 1935 během pokusného vysílání na světové výstavě v Paříži, a je tedy pravděpodobně naším prvním televizním umělcem. Jako nejpopulárnější zpěvák své doby dostal Pospíšil příležitost i ve filmu, i když jako herec nikdy nevynikl.
Pro jeho smíšený židovský původ mu bylo v roce 1943 zakázáno vystupovat, a tak se nějaký čas musel živit jako kočí. Konec války prožil jako vězeň internačního tábora v Bystřici u Benešova. Ovšem nepřízni mocných se nevyhnul ani po roce 1968, a tak začal cestovat po republice s vlastním programem Kouzlo operety.
Jára Pospíšil zemřel 11. února 1979 v Praze.
Marcela Kohoutová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
