Víte, když se tenhle titulek objevil na titulní straně dubnového vydání magazínu KAM po Česku, rozuměla mu jen hrstka zasvěcených. Ostatní si nejspíš říkali, že se jedná o apríl nebo se Sládek už dočista zbláznil. Navíc článek s tímto názvem hledali zasvěcení v onom vydání stejně marně jako všichni ostatní.
Je tomu už řada let, co jsme se poprvé se Zdenou Kubátovou setkali. To byla ještě v nejmenované agentuře jako pravá ruka u nejmenovaného regionalisty. Slovo dalo slovo a Zdena nastoupila v naší redakci jako produkční. Nebo alespoň si to myslela. Postupem času se stala nejspolehlivější a naprosto nepostradatelnou součástí redakce. Její preciznost, nasazení a zodpovědnost se pro mne staly oporou největší. Byla příkladem pro všechny dnešní mladé, kteří mají pocit, že umí vše a umí to jaksepatří prodat. Na rozdíl od Zdeny, která se pro svou cestu do neznáma rozhodla necelých pět let před penzí. Neříkala nic, zato udělala víc, než se po ní chtělo, a věděla proč – protože to nikdo jiný neudělá. Svůj až pedantský přehled o každé maličkosti, magazínech, termínech i lidech dotáhla k samé dokonalosti. Nebudete tomu věřit, ale to, co ona zvládala sama, dnes budou dělat dva lidé a já budu doufat, že než se zaučí, tak alespoň z poloviny tak dobře jako Zdena.
Zdena 28. dubna oficiálně odešla do penze a s ní kus redakce i zástupce generace, která se dnes už nerodí. Protože ale každý dobrý příběh má mít také dobrý konec, potom vězte, že Zdena neodejde nadobro a nafurt. Mám tu několik projektů, kterých by se chtěla ujmout jako „prduch“ (pracující důchodce), což mi dělá radost a dává naději. Proto se zatím nemusíme se Zdenou loučit ani my, ani vy. Jen si jí dovolím za celá ta léta, co pro redakci KAM po Česku pracovala, ze srdce a upřímně PODĚKOVAT!
Luděk Sládek, šéfredaktor
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
