Původně studentská kolej pro chudou mládež z řad české šlechty byla vybudována na pozemcích bývalé jezuitské zahrady pod Letnou. Autorem návrhu byl architekt Václav Roštlapil. Na svou dobu luxusně a moderně vybavená stavba vznikla mezi lety 1891–1896 a náklady na její výstavbu přesáhly milion tehdejších korun.
Jméno Strakova akademie dostala po mecenáši její stavby, císařském tajném radovi hraběti Janu Petru Strakovi z Nedabylic, který odkázal svůj majetek nadaci pro vzdělávání nemajetné mládeže z vyšších stavů (1710). Z těchto prostředků byli podporováni šlechtičtí studenti ještě před stavbou akademie. Novobarokní budova byla vysvěcena roku 1896 a až do první světové války poskytovala ubytování a prostory pro studium synům z řad české i německé šlechty. Jako první budova v Praze měla ústřední topení, dále pak lázně s bazénem, letní i zimní tělocvičnu, šermírnu nebo vlastní nemocnici. V přízemí se nacházely studovny, kanceláře, kabinety s učebními pomůckami a slavnostní síň. První a druhé patro bylo určeno pro studenty, proto se tu nacházely hlavně ložnice a domácí kaple.
Za světové války sloužila jako nemocnice Červeného kříže. Se vznikem první republiky se změnily i poměry a do budovy se nastěhovaly státní instituce a ministerstva. Formálně patřila budova stále Strakově nadaci, která vybírala symbolický nájem, ale nesla náklady na opravy, a to až do jejího zrušení v roce 1938. Od dubna 1939 začala budovu využívat protektorátní vláda. V letech 1939–1941 proběhly velké stavební úpravy podle architekta Ladislava Machoně. Po druhé světové válce tu sídlil Úřad předsednictva vlády až do rozpadu Československa a od roku 1993 v budově sídlí Úřad vlády ČR.
-aba-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
