František Kovářík patřil mezi pokračovatele tradice českého lidového herectví. Přesto mistr drobných rolí pro většinu z nás navždy zůstane roztomilým profesorem Hrbolkem v komedii režiséra O. Lipského a scenáristů Smoljaka a Svěráka „Marečku, podejte mi pero“.
Narodil se ještě ve století páry (jak by řekl Plha alias J. Kemr), 1. října 1886 v Plzni. Za divadlem ho to táhlo od útlého mládí. Začínal hrát ochotnicky v Plzni. Když se rozhodl v sedmnácti jet do Ameriky, rodiče byli rádi, že snad zapomene na divadlo a najde si řádnou práci. Ale on za velkou louží hrál divadlo pro krajany. Po válce cestoval po vlastech českých s vlastním loutkovým divadlem a v roce 1920 přijal angažmá ve vinohradském divadle v Praze, kde s přestávkami hrál až do penze (1959).
První fi lm, v němž František hrál, byl němý „Pan profesor, nepřítel žen“, který se však nedochoval. Mimořádná vitalita mu však umožnila objevovat se před kamerou až do velmi vysokého věku. Určitě by se dal právem označit za nestora československé kinematografi e, protože s fi lmem prožil neuvěřitelných 70 let. V době, kdy si zahrál stařičkého profesora Hrbolka, mu bylo již devadesát let. To ale zdaleka nebyla jeho poslední role. Střihl si roli zdravím kypícího stařečka v úspěšné komedii J. Menzela a scenáristů Svěráka a Smoljaka „Na samotě u lesa“ (1976) nebo v pohádce „Honza málem králem“ (1977). Naposledy se objevil před kamerou v roli stařečka v hořké komedii Věry Chytilové „Faunovo velmi pozdní odpoledne“ (1983). Zemřel před třiceti lety, 1. října 1984, v den svých 98. narozenin.
Marcela Kohoutová
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
