Intelektuál rudolfínské doby

30.09.2014 | 00:00
Intelektuál rudolfínské doby

Daniel Adam z Veleslavína se narodil 31. srpna 1546 v Praze. Byl to člověk mnoha talentů. Proslul jako český nakladatel, spisovatel, bohemista, lexikograf, historik, filozof, překladatel, organizátor literární činnosti, humanista a vysokoškolský pedagog.

Pocházel z vážené měšťanské rodiny. Vystudoval pražskou univerzitu, kde se roku 1568 stal bakalářem a o rok později získal i titul mistra. Už za další čtyři roky začal nadaný mladík na univerzitě dokonce přednášet historii. Doba, v níž vládla renesance a humanismus, byla pro tohoto zvídavého muže jako dělaná.

V roce 1576 se ale rozhodl z univerzity odejít, protože v té době se na profesory vztahovala povinnost celibátu. To se Adamovi nelíbilo hlavně proto, že mu v té době učarovala dcera známého knihtiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. Jmenovala se Anna a spolu s její rukou Daniel Adam získal i podíl v tchánově zavedené tiskárně. A to se mu velmi hodilo, protože vzdělaný Daniel Adam dobře věděl, co tisknout. Díky němu spatřilo světlo světa mnoho důležitých knih, které by méně vzdělaný tiskař mohl přehlédnout. Za vše hovoří fakt, že se celé jeho éře přezdívá veleslavínská a že právě za svou vzdělanost a intelektuální zásluhy získal šlechtický přídomek „z Veleslavína“ a erb s Pegasem.

Díky němu vyšlo 80 českých děl s výtečnou typografickou úpravou a Daniel Adam byl také prvním vydavatelem notových tisků. Svou činností velmi ovlivnil českou literaturu. Zasloužil se o vydání Bible kralické, ta vyšla od roku 1579 v 6 svazcích. Čeština, kterou byla Bible kralická přeložena, je považována za vzor dobového literárního jazyka. K jeho vlastním pozoruhodným dílům patří Kalendář historický z roku 1578, který je souhrnem všech pamětihodných dat, jubileí a výročí událostí z dějin země české i moravské.

Kromě vydavatelské činnosti sbíral Daniel Adam také úspěšně i funkce. Byl mimo jiné předsedou na sněmech zemských, členem několika komisí a dokonce držitelem čestného titulu arciknihtiskař. Zároveň se mu dařilo i finančně, a tak skupoval domy i pozemky v Praze. Nejvíc ze všeho mu ale šlo o to, jak co nejvíce přispět ke vzdělání širokých vrstev, a proto se snažil vydávat knihy nejen pro latinsky mluvící učence.

Patřil k předním osobnostem své doby. Část děl, která vydával, také přeložil, upravil jazykověa jeho tzv. „veleslavínská čeština“ se stala základem českého spisovného jazyka. Literáti v něm nalezli šlechetného mecenáše, který proslul svým charismatem. Byl šiřitelem humanismu a jeho tisky byly určeny především prostému lidu, který neznal žádný cizí jazyk. S pomocí okruhu svých přátel vydával díla přispívající k rozšíření všeobecné vzdělanosti. Velmi lpěl i na kráse a ušlechtilosti českého jazyka a pro jeho úroveň dělal, co mohl.

Daniel Adam z Veleslavína zemřel před 415 lety, 18. října 1599 v Praze. Jeho jméno bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími jmény významných osobností, které působily v českých zemích.

Marcela Kohoutová




počet zhlédnutí: 1523

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku říjen 2014

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.