Letos si 11. října připomeneme 590 let od smrti Jana Žižky z Trocnova a Kalicha. Zemřel ve věku 64 let u Přibyslavi, během tažení na Moravu roku 1424. Narodil se roku 1360 v Trocnově na rodové tvrzi a do světových dějin vstoupil jako husitský vojevůdce. Stál u zrodu husitské vojenské doktríny, jejíž významnou součástí se stala v měřítku do té doby nevídaném obranná bojová technika známá jako vozová hradba.
Přestože se jedná o postavu historicky známou, podrobně popsaných je asi jen posledních šest let jeho života. První zmínky pochází z roku 1408, kdy svůj meč tasil proti Rožmberkům a královskému městu České Budějovice jako jeden z ozbrojenců jistého Matěje vůdce. V roce 1409 se prvně setkává s Janem Sokolem z Lamberka, který vedl družinu Václava IV. v partyzánské válce s Rožmberky. Potom je pochopitelná i králova milost udělená Janu Žižkovi za „jeho zločiny“ páchané na Rožmbercích. Nezávislé polské království na Teutonech a spojenec na severní hranici království, to vše bylo důvodem, proč roku 1409 začíná již jako zemský hejtman sbírat Jan Sokol vojska na pomoc Polsku. Spolu s ním se vydává na tažení i zchudlý trocnovský zeman Žižka. Ale zda se také účastnil bitvy u Grunwaldu, žádné prameny neuvádějí. Navíc tu ani nepřišel o první oko, které ztratil ještě v době dospívání, jak ukázal pozdější výzkum. Po záhadné smrti Jana Sokola se Žižka vrací do Čech, kde v Praze vykonával službu královského čeledína, a poznává Mistra Jana Husa. Dál už to znáte. Smrt Husova na hranici a husitské války, kdy bylo proti kacířským Čechům vedeno více výprav než do Svaté země, kterých bylo devět. Žižka vybojoval řadu z nich, např. u Sudoměře, na Vítkově či u Kutné Hory, a nikdy neprohrál.
Většina historických pramenů uváděla, že slepý vojevůdce zemřel na následky hlízy moru, vysoce nakažlivé choroby, její šíření kronikáři pečlivě zaznamenávali. Navzdory tomu z roku 1424 neexistuje jediný záznam. Písemné prameny také popisují, kolik významných osobností stálo u lože umírajícího. Pokud by byl Žižka nakažen morem, nejspíš by bylo také i po nich. Konspirační teorie uváděly, že byl otráven arsenikem. Ten ale v kosterních pozůstatcích nalezen nebyl. Pravděpodobná příčina vojevůdcovy smrti je dost možná mnohem prozaičtější. Ona smrtelná hlíza mohl být velký nežit, jehož léčba by dnes vyžadovala chirurgické ošetření a antibiotika. Žižka tak mohl klidně zemřít na sepsi (otravu krve) po neodborném zásahu ranhojiče.
Daniel Adam z Veleslavína ve své kronice uvádí…
11. října 1424 – počátkem válečného tažení spojených husitských vojsk na Moravu zemřel u Přibyslavi Jan Žižka z Trocnova.
15. října 1424 – kněz Prokůpek a kněz Ambrož se sirotky dopravili tělo Žižkovo do Hradce Králové, kde bylo pochováno v kostele sv. Ducha „při prvním pilíři v hlavní lodi po straně evangeliově“. Později byly ostatky jeho přeneseny do kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi.
Veleslavín upozorňuje na chybu uváděnou ohledně Žižkova náhrobního kamene v Čáslavi, kde se psalo: „Léta 1424 ve čtvrtek před sv. Havlem dokonal Jan Žižka z Kalicha, správce obcí křesťanských soužených pro jméno Boží, a tuto pohřben jest. Správně má být „ve středu před sv. Havlem“, kdy bylo v roce 1424 jedenáctého. Inu, stane se…
Závěrem – „Čáslavský nález“ obsahoval kosterní pozůstatky dvou mužů a jedné ženy. Ty byly v 80. letech 20. století detailně prozkoumány s konstatováním, že část pravého žebra, levá stehenní kost a lebeční klenba patřily muži ve věku 61–65 let. Tento výsledek odpovídá datu Žižkova narození 1360 a úmrtí 1424.
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
