Po únoru 1948 se katolická církev, ke které se v té době hlásilo na 76 % lidí, stala trnem v oku komunistickému režimu. Řeholníci patřili k duchovní a vědecké elitě národa, která mimo jiné přednášela na univerzitách, vydávala časopisy a věnovala se badatelské činnosti. Komunisté se obávali jejich organizovanosti, zvláště jim vadil vliv církve na mládež a možnost podávání zpráv o situaci u nás do zahraničí.
Komunistická propaganda proto začala šířit pověsti o klášterech jako centrech špionáže a úkrytech protistátních živlů . Mnozí představení klášterů byli sledováni. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 bylo přistoupeno k násilné likvidaci klášterů, k tzv. Akci K – klá štery (jinak vžité označení jako Bartolomějská noc). Přepadeno bylo celkem 219 mužských řeholních domů. Ženské kláštery byly likvidovány později, protože tisíce řádových sester pracovaly v nemocnicích a ústavech, kde je nebyl režim schopen tak rychle nahradit. Stalo se, že 2 376 řeholníků z celkem 28 řádů bylo během jediné noci převezeno do internačních táborů, ve kterých většina z nich strávila několik let nucenými pracemi. Někteří byli uvězněni a ti mladší narukovali do PTP. Akce velkou měrou přispěla k ateizaci národa a komunisté díky tomu získali i velké množství budov pro své vlastní využití. Za „Akci K“ nebyl nikdy nikdo stíhán, natož odsouzen, a tak potrestán. Přitom majetkové převody legalizovala vyhláška Státního úřadu pro věci církevní až z 31. května 1950, o měsíc a půl po vlastní akci.
Jana Stránská
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
