V květnu si připomínáme 70. let od ukončení 2. světové války v Evropě. Války, která přinesla více než 60 milionů lidských obětí a jíž se účastnila většina států světa. Války, která změnila vnímání lidstva i hranice států. Války, jejíž následky a zločiny by neměly být zapomenuty.
Konec války byl již nezadržitelný, spojenecká vojska postupně vítězila nad ustupující německou armádou. Jednotky Rudé armády se ztěžka probíjely přes obranné linie v okolí Drážďan. Hlavní sovětský útok směřoval na Berlín, a Praze se tak vyhnul. Rudá armáda dobývala Berlín čtvrť za čtvrtí a 30. 4. její příslušníci vztyčili rudé vlajky nad budovou Říšského sněmu, poslední obránci Berlína 2. 5. kapitulovali.
Ve stejnou dobu probíhá v protektorátu příprava povstání a také jednání mezi českým odbojem a vlasovci, Ruskou osvobozeneckou armádou (ROA) pod velením generála Vlasova. Šlo o jednotky zajatců, kteří bojovali dobrovolně či z donucení na straně Německa proti Rudé armádě.
Již 4. května vydává protektorátní vláda oznámení o zrušení několika nařízení: dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Začaly demonstrace a jednotlivé projevy odporu proti okupaci. Vlna nadšení pokračovala i druhý den. Německá okupační správa však jakákoliv z těchto opatření ignorovala. Vysílání rozhlasu se změnilo ve výzvu k boji proti okupantům. Ve stejný den se vlasovci v brzkých ranních hodinách vydávají ze Suchomast do Prahy, kam přijíždějí o den později. Získávají strategicky významné opěrné body a část Prahy včetně jejího předměstí. Probíhají tvrdé střety s Němci a zároveň i další jednání s odbojem a zástupci České národní rady. Nastaly dva dny bojů na barikádách.
Když bylo jasné, že Prahu osvobodí Rudá armáda, české orgány se od vlasovců distancují a 7. května odmítají další pomoc. Jednotky opouštějí Prahu. V té době probíhá bitva o Břest, poslední střet 1. československého armádního sboru, který měl odříznout německé jednotky na Přerovsku. Mezitím se spojenecká vojska pod vedením amerického generála George S. Pattona dostala k demarkační čáře na pomezí Čech a Bavorska. Jelikož bylo jasné, že Rudá armáda nebude postupovat tak rychle, jak se předpokládalo, je čára posunuta na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice, a Američané tak již 6. května osvobozují Plzeň. Generál Patton však neobdržel svolení k dalšímu postupu na Prahu.
Postupující vojska Rudé armády osvobozují 8. května koncentrační tábor a věznici gestapa v Terezíně, kam jsou později deportováni němečtí nacisté i jejich čeští přisluhovači – kolaboranti a zrádci.
První sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva vjíždějí do Prahy v ranních hodinách 9. května. Armáda zahájila ofenzivu proti posledním zuřivě se bránícím německým jednotkám, které věděly o kapitulaci Německa předešlého dne. Poslední větší vojenské střetnutí na našem území proběhlo 12. května u Milína na Příbramsku, když se skupina německých vojáků snažila probít sovětskou linií k demarkační linii a do amerického zajetí. Ta však již byla od 9. května uzavřena.
Tomáš Kašička
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
