Letos 6. října tomu bude 726 let, co se v Praze roku 1289 narodil sedmý a poslední český panovník z rodu Přemyslovců, král polský (1305–1306) a uherský (1301–1305) Václav III. Byl druhorozeným synem Václava II. a Guty Habsburské. Pocházel z dvojčat, ale jeho sestra Anežka zemřela jako malá. Dospělosti se z jeho sourozenců dožili jen Anna, Eliška a Markéta Přemyslovny a také Anežka Přemyslovna, dcera české a polské královny Elišky Rejčky.
Jako devítiletý byl Václav 12. února 1298 ve Vídni zasnouben s Alžbětou, jedinou dcerou uherského krále Ondřeje III. Smrtí Ondřeje rod Arpádovců vymírá po meči a Václavu II. se podařilo prosadit ve volbě uherským králem Václava III. Dvanáctiletý Václav byl ve Stoličném Bělehradě korunován na krále. Faktickou moc ale v Uhrách nikdy nezískal, jen na Slovensku. Díky dvorským intrikám byl nakonec obležen v Budíně, odkud ho musel roku 1304 otec Václav II. vojensky zachránit a dopravit do Čech. Přestože v té době Přemyslovci vládli území většímu, než byla sama Svatá říše římská, během následujících dvou let se jejich moc zhroutila. Předtím ale ještě Václav II. zrušil zasnoubení s Alžbětou Arpádovnou (1305) a 5. října 1305, před 710 lety, uzavřel jeho syn Václav sňatek s Violou Těšínskou. Následníka trůnu se ale mladý král nedočkal, 4. srpna 1306 byl v Olomouci jako šestnáctiletý zavražděn a s ním vymřela legitimní větev Přemyslovců. Pohřben byl v Olomouci (1306–1326), odkud jeho ostatky nechala sestra Eliška převézt do zbraslavského kláštera a uložit vedle ostatků otce Václava II.
Alois Rula
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
