Synové slavných a mocných otců nemívají často na růžích ustláno. A když je vaším tátou sám Karel IV., pro něhož jste navíc syn prvorozený a obzvlášť milovaný, je zaděláno na problém.
Prakticky téměř po 30 letech od korunovace Karla IV. římským králem se situace opakuje, akorát místo něj se to tentokrát týká jeho syna Václava IV. Šedesátiletý otec Karel se při slavnostním obřadu v Cáchách (6. 7. 1376) dme pýchou, nějakou tu slzu uroní, protože se mu právě plní dávný sen, neboť jeho milovaný a nedávno patnáctiletý syn je korunován spolu se svou manželkou Johanou Bavorskou za římského krále. Celé události předchází složitá diplomatická cesta a pojistky před samotnou volbou (Frankfurt 10. 6. 1376) ve formě úplatků a prebend pro některé volící kurfi řty. Bohužel nový mladičký král se nachází ve stínu svého otce, který nadále drží otěže moci ve svých rukou a nezasvěcuje syna do umění praktické politiky. Václav IV. je slabý, nepřipravený a nezralý. To se projeví hned v září po korunovaci, kdy Karel místo Václava organizuje a vede trestnou výpravu proti městům, která odmítla korunovaci uznat. Oba ještě netuší, že období stability Karlovy éry se nachyluje, protože na obzoru jsou morové epidemie, celospolečenské změny v podobě církevní krize a následné husitství. Doba turbulencí a změn přichází…
foto: Václav IV. v době konání Kostnického koncilu 1415 © Wikimedia Commons
– babok –
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
