Vynález kola, starý více než šest tisíc let, je jedním z nejvýznamnějších v celých dějinách techniky. Bez něj si náš život již nedokážeme představit. Slouží ve všech podobách nejen dospělým, ale také dětem, které na koloběžkách, tříkolkách, odrážedlech a nakonec jízdních kolech objevují svět.
Předchůdcem jízdního kola bylo tzv. odrážedlo, pod historickým názvem Laufmaschine či drezína, jehož vynález je připisován německému lesníkovi Karlu Draisovi. K dosud známému neřiditelnému velocipédu si nechal roku 1818 patentovat řiditelné přední kolo. Od koloběžky se liší tím, že jezdec sedí na sedle a odráží se oběma nohama. V dnešní době se odrážedlo začalo znovu používat pro nejmladší děti, které se na něm učí držet stabilitu a mohou s ním snadněji manipulovat oproti jízdnímu kolu. Dalším dopravním prostředkem pro děti je koloběžka z přelomu 19. a 20. století. Rodiče často nemohli kupovat dětem drahé hračky, proto si jejich potomci museli poradit sami. Doma vyráběné koloběžky se zdaleka nepodobaly těm dnešním, vyráběly se totiž jen z toho, co bylo právě po ruce. Současné koloběžky jsou vybaveny brzdami a vozí se na nich i dospělí. Dalším vozítkem, které každý z nás jako dítě jistě osedlal, je tříkolka. Jejich vznik spadá do 19. století a vývoj kopíroval proměny jízdních kol. Jejich výhodou oproti jízdnímu kolu je větší stabilita, takže je mohou používat jak malé děti, tak starší osoby. Nákladní tříkolky se používají dodnes pro převoz zboží nebo osob (rikši). Na nám známém konci vývojového řetězce se ocitá jízdní kolo, ale o tom třeba někdy příště.
-aba-, foto © www.etnofolk.eu
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
