Nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské ze Svinibrodu se narodil před 980 lety, roku 1031. Letos tomu bude navíc 950 let, co 28. ledna 1061 zemřel, snad v důsledku… zranění utržených za… bitvy u Hradce nad Moravicí.
Kosmas o něm sice píše jako o muži veselé tváře, ale coby dítě moc důvodů k veselí neměl. Nejméně dvakrát totiž posloužil jako záruka míru (rukojmí) ve sporech jeho otce s Jindřichem III. Černým, německým králem a později i římským císařem. V sedmnácti mu otec svěřil olomoucký úděl a o osm let později, těsně před svou smrtí, ho povolal do Čech na knížecí stolec. Bratři Vratislav II., Konrád I. Brněnský a Ota Olomoucký se z vůle otce ujali vlády nad moravskými úděly a Jaromír se stal biskupem. Jakmile však Spytihněv usedl na knížecí stolec, zbavil bratry údělných držav a podřídil Moravu své vládě. Za manželku měl Idu Wettinskou, dceru Dietricha z Dolní Lužice a Mathildy Míšeňské. Roku 1057 založil litoměřickou kapitulu, 1059 vrátil Vratislavovi olomoucký úděl a přestavěl rotundu sv. Víta na Pražském hradě na baziliku. Zemřel v třiceti letech, po šesti letech vlády. Měl dvě děti. Syn Svatobor po roce, kdy byl aquilejským patriarchou, zemřel 23. 2. 1086, jméno dcery není známo. Jeho nástupcem na knížecím stolci se stal pozdější první český král Vratislav II.
Spytihněvovy snahy o propůjčení královského titulu nevyšly. Přestože barokní malba a dole uvedený text hovoří jinak – připomínají spíše dotaz na Rádio Jerevan. Spytihněv nezískal z rukou papeže Mikuláše II. (1059–1061) právo nosit královskou korunu, jak můžete vidět na obraze, pouze mu bylo za roční poplatek sta liber stříbra z rukou papežského legáta propůjčeno právo nosit biskupskou mitru.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
