Supermarkáče vs. farmářáky

01.01.2011 | 14:56

Farmářské trhy si u nás získávají stále větší oblibu a dost možná i ke stále menší radosti supermarketů. Mnoho z nás už totiž pochopilo, že kvalitní české potraviny, bez ohledu na cenu, šetří naši peněženku, přinejmenším u lékaře.
Na rozdíl od marketů s nepřeberným množstvím různých potravin, které mohou být méně kvalitní a někdy i málo přírodní, farmářské trhy nabízejí potraviny často v BIO kvalitě za ceny neBIO. Bohužel si ale musíme přiznat, že po dvaceti letech „demokratického zemědělství“ jsme se od potravinové soběstačnosti dostali do pozice potravinové závislosti na dovozu. Farmářské trhy jsou blýsknutím se na lepší časy menším zemědělcům, ale i těm větším. Je to jen otázkou jejich ochoty jít za lidmi a nabídnout. Jako českomila mě těší, že se trhy začaly objevovat jako houby po dešti. Jen v Praze jsem jich napočítal na pětadvacet pravidelných.
Mé prvotní zanícení pro farmářské trhy však utrpělo v okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že ve stále větší míře mezi farmáře prosakují také spekulanti toužící po rychlém zbohatnutí bez ohledu na to, jak tím poškodí pověst farmářských trhů. Stejně tak mi vadí fakt, že někdejší, tímto nešvarem prolezlé tržnice se přes noc přejmenovaly na farmářská tržiště nebo trhy. A tak je nutné, aby provozovatelé farmářáků ustanovili správce tržišť – neúplatné výběrčí nájmů z míst, ale také bdící oko nad poctivostí, kvalitou, hygienou a původem potravin. Jinak se může stát, že se zakrátko budeme potkávat s farmáři z Vietnamu a zase kupovat čínský česnek.
Závěrem mi dovolte ještě jeden postřeh. Vracím se onehdy z farmářského trhu na náměstí Jiřího, kam si chodím pro ňamky z Choceňské pekárny. Tu potkám dva kluky a zaslechnu, jak jeden říká druhému: „…hele, vole, ryba.“ Ryba byl kapr, kterého chlapec nejspíš neznal, snad jen jednou v roce na Vánoce ochutnal. A tu mě napadlo: farmářské trhy přece mohou být dobrou pomůckou v hodinách vlastivědy. Děti tu na vlastní oči uvidí NAŠE ovoce, domácí i divoká zvířata, zeleninu, uzeniny, pečivo, také ořechy, houby a další lesní plody… Zkrátka vše, o čem se v hodinách učí, ale co jen občas jejich maminky v markáčích koupí. Navíc takový kabinet vlastivědný by byl stále čerstvý.
Luděk Sládek




počet zhlédnutí: 763

tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku leden - únor 2011

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.