Asi víte, co je koks, a stejně tak, že se používá jako palivo nebo redukční činidlo ve vysoké peci. Možná ale nevíte, že díky hraběti Kašparu ze Šternberka byla v Darové u Rokycan roku 1801 uskutečněna první tavba koksem ve „vysoké peci“, což byl počátek éry moderní metalurgie.
Začalo století páry, doba převratná, plná vědeckých objevů a jejich zavádění do praxe. V železárnách Tlacha a Keila v Ondřejovicích u Zlatých Hor vznikla první válcovna u nás, později také v Blansku (1823), Tihavě u Hořovic (1823, 1830), Vítkovicích (1831) a jinde. Ve Šlapanicích u Brna vznikla první skutečná strojírna v českých zemích, která po přestěhování do Brna (1836–1838) byla známa jako První brněnská strojírna. Ale vraťme se ke Kašparu ze Šternberka, který jako první v Rakousku uskutečnil tavbu koksem. Do té doby se stále ještě užívalo dřevěného uhlí a tavba probíhala přímo v milíři.
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka (6. ledna 1761 – 20. prosince 1838) byl však především naším významným přírodovědcem, který se specializoval na botaniku, geologii a paleontologii. Vystudoval filozofickou fakultu, a přestože měl před sebou slibnou církevní kariéru, přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně. Je například autorem Pojednání o rostlinopisu v Čechách (1820–1838), roku 1818 byl zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea nebo roku 1827 získala společnost, jejímž byl spoluvlastníkem, koncesi na stavbu Lánské koněspřežky. Zajímavostí je, že vyměřením trati byl pověřen Joachim Barrande. Jméno Kašpara Šternberka je po právu zvěčněno pod okny Národního muzea, vedle dalších jedenasedmdesáti významných osobností české historie.
Antonín Fridrich
foto © Wikipedie
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
