Staří Šumavané tvrdili, že tzv. Jantarová komnata by mohla být ukryta v podzemní fabrice na Františkově. Proč ne? Jantarová komnata má opravdu pohnutou historii s nejasným koncem.
Zhotovena a instalována byla na přání pruského krále Fridricha I. v jeho berlínském zámku a je označována za osmý div světa. Přesto ji pruský král Fridrich Vilém roku 1716 vyměnil s ruským carem Petrem Velikým za vojáky. Petrova dcera Alžběta ji pak nechala nainstalovat nejprve v Zimním paláci a později v Kateřinském paláci u Petrohradu. Komnata byla italským architektem Rastrellim rozšířena o zrcadlové sloupy a zlacenou dřevořezbu. Sovětům se však na podzim roku 1941 nepodařilo komnatu demontovat, a tak byla po obsazení paláce wehrmachtem rozebrána a odeslána do Královce a stala se součástí Pruské sbírky. Po požáru zámku (1944) byla sejmuta a uložena v zámeckém sklepení. Osud komnaty v době evakuace roku 1945 není znám, ale literatura zmiňuje stovky míst, kde by mohla být ukryta. Přitom 6,5 tuny jantaru, 3,5 tuny stříbra a nálezné 10 % jsou dobrými důvody pro stovky hledačů. Za války došlo ke krádežím některých částí, které se našly v roce 1997 v Německu a poté byly vráceny Rusku. U příležitosti třístého výročí založení Petrohradu (2003) zde byla zpřístupněna kopie Jantarové komnaty.
Továrna na Františkově je jednou z horkých stop v pátrání po Jantarové komnatě. Napovídají tomu nedávná odhalení. Demontovaná komnata se údajně vydala vlakem přes Poznaň, Berlín, Výmar, Drážďany, Prahu a Strakonice do Vimperka, kde její stopa končí. Ve Výmaru prý byla navíc přebalena do dřevěných beden a uložena do hermetických zinkových obalů. V okolí Františkova byl objeven donedávna neznámý koncentrační tábor, byla tu továrna na výrobu letounů, doložena je existence podzemních štol i chodeb. Tak proč ne?
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
