Přestože se jedná o dubnové vydání, může se vám zdát toto konstatování přitažené za vlasy. Přitom jsou Vikingové na našem území v průběhu posledních dvou tisíc let pečení vaření. Kupříkladu za třicetileté války potomkové Vikingů u nás kradli jako straky, dokonce s Pražany na Karlově mostě bojovali. A jejich potomci se v roce 2004 pokusili v Praze dobýt titul hokejových mistrů světa. Nebýt uklouznutí po javorovém listí, téměř se jim to podařilo.
Vikingové – vrahové sv. Ludmily
První písemné zmínky o přítomnosti Vikingů na našem území pochází z písemností kupce Ibráhíma ibn Jákúba al-Isráíli, který, jak víme, jako první popsal město Prahu. Nás ale zajímá jiná dějinná událost, která stojí na samém počátku naší státnosti, příběh sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky. Ludmila měla za manžela Bořivoje a porodila mu 3 syny a 4 dcery. Nejstarším byl Spytihněv, druhým Vratislav a třetího neznáme. Po smrti muže se uchýlila na hrad Tetín. Když druhý syn Vratislav I. roku 921 předčasně zemřel, ujala se vlády jménem nezletilého Václava kněžna Drahomíra, jeho matka. Aby se nemusela o moc dělit s Ludmilou, rozhodla se svou tchyni zavraždit.
Způsob vraždy uškrcením byl vybrán záměrně hned ze dvou důvodů. Jednak aby nebyla prolita krev a Ludmila nemohla být posmrtně svatořečena jako mučednice. Zadruhé proto, že se Drahomíra obávala Ludmiliných schopností ovládat přírodní síly, jimž se prý přiučila od nám neznámého druida zběhlého stejně jako všichni druidové, kteří žili nejen s Kelty, ale také s Markomany, Vikingy i Slovany, v různých přírodních vědách. Existuje domněnka, že pocházeli z mnohem starších kultur, než jsou ty zmíněné. A právě jejich znalostem se měla Ludmila přiučit. Protože si toho byla Drahomíra vědoma, z obavy před pomstou mocností jí neznámých, to kdyby prolila Ludmilinu krev, si najala vrahy. Jejich jména – Tunna a Gommon, nemůžete znát z našeho kalendáře, protože jsou varjagská, patří Vikingům. Ti na příkaz Drahomíry za blíže nevyjasněných okolností uškrtili, zabili bez prolití krve, kněžnu Ludmilu.
Tajemní Varjagové
Jedná se o švédské Vikingy, podnikající obchodní i válečné výpravy do východní Evropy. Jejich slovanské označení Varjagové mělo původ ve skandinávském pojmenování Vaeringar nebo Vaeringjar – člen družiny vázaný přísahou. První Varjagové se objevili ve východní Evropě v 7. století, kdy přistáli na pobřeží Finského zálivu a poté začali pronikat do vnitrozemí. Jejich první cesty vedly po Něvě, Ladožském jezeře a proti proudu řeky Volchova do Ilmeňského jezera. V této oblasti si vybudovali první opevněné základny – jednou z nejstarších a nejvýznamnějších byl Aldeigjuborg (Stará Ladoga). Odsud pronikli po řekách a jezerech dál na Volhu a po Kaspickém moři do vzdálených arabských zemí. Od Vajragů je třeba odlišit Seveřany přicházející z oblasti zvané Ruotsi (Švédsko) kolonizovat nepříliš hustě osídlené kraje Evropy, kde se spojili se silnějším slovanským i částečně finským etnikem. Význam slova Rus se zachoval a později se stal označením území, kterému vládla dynastie varjažského původu Rurikovci (původní vládnoucí dynastie v Kyjevské Rusi).
Jak se to všechno (ne)seběhlo?
Drahomíra, původem Němka, se narodila na území nedaleko dnešního Berlína, které sousedilo s území Varjagů. Dobře znala tyto obyvatele, není proto divu, že si za vrahy Ludmily vybrala právě je, měli všechny předpoklady k provedení tohoto zločinu. Navíc jako členové družiny Drahomíry měli volný přístup ke knížecímu dvoru. Nebyli nikomu nápadní a dorozumívali se jazykem, kterému rozuměla jen Drahomíra. Navíc jejich kultura byla dobře obeznámena s rituálními obřady včetně lidských obětí, dobře tedy věděli, jak zabít a přitom nerozhněvat zlé démony.
Každá detektivka má své rozuzlení, stejně tak i ta naše. Zajímavé je, že po násilné smrti Ludmily (15. září 921) zavládla panika. Všichni se rozprchli a až poté, co najatí vrazi odešli, s velikým strachem a ve velkém spěchu pohřbili dosti neuctivě tělo Ludmily u zdi tetínského hradu. Vrahové se mezitím navraceli ke své paní a domnívali se, že budou navěky zaopatřeni imunitou. Ale ouha, parádně se přepočítali. Po jakési rozepři se neuctivě zachovali ke knížecímu majestátu Drahomíry, což se jim stalo osudným. Drahomíra se rozhodla nepohodlných svědků zbavit. Tunna na nic nečekal a prchl ze země a dožil jako uprchlík, všemi nenáviděný. Gommon prchl se svým bratrem, ale byli dostiženi a zabiti.
Josef Grof, zdroj © Wikipedie
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
