Všechny tyto výrazy mají stejný význam. Jedná se o lidový svátek, který se slaví ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období, byl pro lidi v minulosti ofi ciálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba naplnit břicho k prasknutí. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Ten, kdo se slávy nezúčastnil, ale zkrátka nepřišel. Poslala se mu bohatá výslužka, která většinou obsahovala klobásy, jelita, jitrnice, ovar nebo škvarky.
Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody všelijakých maškar. Masky byly všude pohoštěny, především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“, jinde o půlnoci pochovávali Bakcha.
Božka nebožka
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
