Opravdu. Máme třeba památku zesnulých, tedy dušičky, památku na někoho blízkého nebo také památku na vzteklého psa. Památkou, kterou mám na mysli dnes, je památkový objekt, který nám tu zanechali, mnohdy jako danajský dar, naši předkové. Ale jen si představte, co údržba takové památky stojí.
Možná také proto dnes máme tolik ohrožených památek. Důvodů je mnoho, ale tím nejhlavnějším asi budou peníze. Ono se řekne, koupím si zámek, ale pokud je to zámek na spadnutí, nečeká vás nic jiného než požádat pana Lorence a sehnat trámy, latě, hřebíky, tašky, cement, písek..., vyhrnout si rukávy a dát se do díla. A jakoby nestačilo, že nám předci památky zanechali, stavěli je navíc často na docela nepřístupných místech. Když pominu zámky, ty většinou stojí na rovině, jsou tu ještě hrady a hradní zříceniny krásně zřícené. Dobré je, že k nim povětšinou vedou značené trasy, proto je nemusíme složitě hledat, ale proč vždycky po červené a do pekelného kopce?!
Když už ale jednou tady ty památky jsou, tak máme koukat, aby nějak vypadaly. A když už koukáme, aby vypadaly, měli bychom také koukat, aby vypadaly dobře, a ne, jak tomu v mnoha případech je, že vypadají jako domy hrůzy. Nejsem jistě sám, kdo v téhle zemi ví, jak ve státním rozpočtu na památky uškudlit nějaký ten peníz. Jen si ale představte ten poprask, když navrhnete, ať se zruší nějaké ministerstvo. Že by se tak ale ušetřilo peněz.
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
