Neřeknu nic nového, když prohlásím, že kronikáři mají občas tendenci „ohýbat“ historii tak, aby byla taková, jakou si ji doba žádá. Nejinak tomu bylo v případě Kosmy, který totéž dělal s historií ve prospěch vládnoucích Přemyslovců. Ale nemějme to kronikářům a dějepiscům za zlé. Mívali to mnohdy těžké.
Kosmas se ale dopustil osudné chyby. Jednoho dne objevil v archivu svatovítské kapituly záhadný nápis. Byl psaný jakoby latinsky, ale nikdo ze současníků mu nerozuměl. Latinská písmena jen jaksi zachycovala slovanskou řeč, která zněla takto: „Krok´kazi Tetha lubossa przemysl mnata voj´n nizla kr´z mys neklan gostivit“. Slovo przemysl asi utvrdilo Kosmu v domněnce, že se jedná o Přemyslovce, a odtud bylo jen krůček k jejich prvnímu rodokmenu. Tak spatřila světlo světa první bájná přemyslovská knížata Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.
Na pravou míru vše uvedl až docela nedávno historik Vladimír Karbusický. Jednalo se prý o jakési provolání, sepsané v předvečer slavné bitvy s Franky roku 845. To, převedeno do dnešní řeči, je: „Kroky překaž Théto, raději uvažuj, nezamýšlíme na tebe válku a nic zlého, kříži se neklaníme, hosty uvítáme.“ Mimochodem, historické prameny hovoří o této bitvě jako o nejpotupnější porážce křesťanství od pohanství. Tehdy jsme ještě obhájili své bohy, ale kříž se blížil stejně jako velké změny, které nás teprve čekaly.
Pár věcí mi ale vrtá hlavou. Neměli bychom přejmenovat místa jako Kazín, Tetín, Libušín či Šárku? Došlo vůbec k dívčí válce? Kdo vlastně vyřkl „Libušina proroctví“? Koho si vzal za ženu Přemysl Oráč? Nebylo chybou Bedřicha Smetany složit operu Libuše a věnovat ji národu pro slavnostní příležitosti? Asi bude lepší, když to v tichosti přejdeme. Někdy je lepší dělat, že se nic nestalo.
-lgs-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
