(část čtvrtá) Jan Sokol jako iniciátor půtek a nesvárů se sousedy byl prostě jedinečný. Přitom mu bylo lhostejno, zda vyvolává rozmíšky jako žoldák, sám za sebe nebo ve jménu krále. Navíc se jako zemský hejtman těšil velké vážnosti u rodové šlechty i obecného lidu. Byl zván ke dvoru a požíval královy důvěry i přízně.
Doba byla zlá a voják Sokolova ražení byl žádaným artiklem. Byl dobře obeznámen s mocenskými pokusy Albrechta v jižních Čechách nebo Zikmunda na Moravě. Bylo tu také sousední Polsko. Ale vezměme to od Adama, tedy od syna litevského knížete Olgerda a pravoslavné kněžny Juliány, od budoucího krále – Jagella. Na knížecí stolec nastoupil po smrti svého otce (1377), po kterém zdědil mnohé, ale především spor se svým strýcem. Strýce i jeho ženu nechal zavraždit, jen jejich synovi Vitoldu se podařilo uprchnout a uchýlit se pod ochranu řádu teutonských rytířů. Tomu se tak dostal do rukou důvod napadnout Žmuď.
V boji o Žmuď, oblast mezi řekou Němen, Lotyšskem, Baltským mořem a Malou Litvou, řád zvítězil. Přinutil knížete Jagella tzv. Krewskou smlouvou (1385) uznat porážku, přistoupit na katolickou víru, pokřtít Litvu a připojit ji k Polské koruně stejně jako dříve ztracené území Haliče. Přesto se Jagello nevzdal a vlivu řádu se rozhodl čelit. Jako litevský velkokníže byl v Krakově pokřtěn (1386), oženil se s Hedvikou z Anjou, dcerou krále Ludvíka I. Uherského, a přijal jméno Vladislav II. Ale ještě nebyl polským králem, jen manželem královny.
Katolizace Litvy vyvolala nepokoje a v jejich čele stanul Vitold. Toho nakonec Vladislav uznal za velkoknížete litevského a on se na oplátku podřídil Vladislavovi, nyní již jako králi spojených zemí Polska a Litvy. Vladislav se rozhodl bránit Žmuď. Začal sbírat vojsko, mimo jiné také ze slovanských zemí. Jan Sokol z Lamberka chápal, že rozpínavost teutonů bojem o Litvu neskončí. Řád také podporoval Zikmunda, a to ohrožovalo země Václava IV. Proto roku 1409 začíná s jeho souhlasem Sokol sbírat vojsko na pomoc Polsku. Chce tak podpořit suverenitu a stabilitu severní hranice Českého království, bez závislosti na teutonském vlivu. Spolu s ním se chystá na tažení do Polska i Jan Žižka z Trocnova a dalších tři tisíce mužů.
Luděk Sládek
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
