Pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody a chmele, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (etanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu. Že nevíte, o čem je řeč? Ale víte, přece o pivu!
A protože obecně platí, že v otázce piva jsme většinou spíše praktici než teoretici, nahlédněme alespoň krátce do historie. Za kolébku piva se všeobecně považuje Mezopotámie. Již v 7. tisíciletí před n. l. se zde pěstovalo obilí a Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané z něho připravovali kvašené nápoje, což byl jakýsi druh piva Sumery nazývaný kaš, Babyloňany šikarum. Archeologické nálezy na území dnešní České republiky pak prokazují, že ani naši prapředkové nezůstávali pozadu a připravovali z obilí kvašené nápoje. Prvním dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva.
I přesto, že sám Karel IV. sešel z cesty a svou víru obrátil na víno, český národ se zlomit nenechal a dnes není pochyb o tom, že pivo je náš národní nápoj. Proto je mu také věnována odpovídající pozornost a v desítkách pivovarů se vaří různá piva rozličných barev a chutí.
Využijte příležitosti, že v těchto dnech probíhají v mnoha městech pivní slavnosti. Navíc v některých pivovarech si můžete prohlédnout návštěvnická centra, kde vás seznámí s výrobou piva od A až do Z. A až potom půjdete do své oblíbené hospůdky „na jedno“, budete přesně vědět, jakou muselo to každé „jedno“ pivo ujít cestu, aby se dostalo právě k vám...
Jáchym Hruška
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
