(140 let)
Syn Jana Vašátka (*1834 Lipovka) a vnuk Jana Vašátka (*1810 Domašín) Karel se narodil 13. července 1882 v Litohradech, dnes Rychnov nad Kněžnou. Vychodil rychnovské 8leté gymnázium, odsloužil si prezenční vojenskou službu a zahájil studia práv.
Po roce přešel na FF UK na studia historie a zeměpisu u Josefa Pekaře. Stal se profesorem, ale v roce 1912 odjel ke strýci Karlu do Ruska, který tu měl v nájmu velkostatek ve vsi Vilija v Ostrožském újezdu ve Volyňské gubernii. Když vypukla válka, byli se strýcem internováni. Do České družiny se přihlásil v srpnu 1914. Strýce Karla po Vánocích 1918 i s manželkou bolševici zavraždili. Na frontu Karel odešel v listopadu 1914. Za bojové zásluhy získal Kříž sv. Jiří I., II., III. a IV. stupně a Medaili sv. Jiří II., III. a IV. stupně. V bitvě u Zborova byl 2. 7. 1917 v hodnosti praporčíka raněn střepinou na zátylku. Za hrdinství obdržel Řád sv. Stanislava III. stupně s meči a bantem, Řád sv. Jiří IV. stupně a Kříž sv. Jiří IV. stupně s vavřínovou ratolestí. Na podzim 1917 byl povýšen na podporučíka a po částečném zotavení v únoru 1918 se vrátil do služby. V dubnu 1918 byl ve štábu Čs. sboru a koncem roku povýšen na podplukovníka. Rytíř svatého Jiří zemřel po operaci 9. 1. 1919 v Čeljabinsku na následky zranění od Zborova. V roce 1933 byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy v Památníku osvobození v Praze na Vítkově, odkud musely být z příkazu nacistů za protektorátu přeneseny do rodinného hrobu v Solnici u Litohrad. Jeho synovcem byl Alois Vašátko (1908–1942), naše stíhací eso, velitel 312. perutě RAF v Británii za druhé světové války a později velitel celého Wingu.
Luděk Sládek, foto © valka.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
