Kalendáře nejstarších civilizací začínají zhruba ve stejné době. Jako například židovský (3761 př. n. l.), mayský (3114 př. n. l.) nebo kalendář aymarských indiánů (21. března 3000 př. n. l.)
Začátek kalendáře je v mnohých kulturách počítán od nějakého velmi významného dne, například od stvoření světa nebo ode dne, kdy bohové sestoupili na Zemi a poctili nás svou návštěvou. Nejstarším známým kalendářem je kalendář židovský, v němž je nejmenší kalendářní jednotkou den, začínající a končící za soumraku. na sedmidenní týdny, které vrcholí šabatem a počítají se od prvního jarního měsíce Nisanu, jenž přibližně odpovídá našemu březnu. První Nisan (mezi 13. 3. a 10. 4.) je začátkem občanského roku, ale větší význam má začátek roku náboženského, který připadá na první den sedmého měsíce Tišri (přibližně 6. 9. − 4. 10.). Podle tohoto data se počítají roky židovského letopočtu od stvoření světa, ke kterému mělo dojít prvního Tišri 3761 př. n. l. Pokud tedy dobře počítám, potom ke stvoření světa došlo někdy v září přesně před 5772 lety. Popřejme tedy světu do budoucna mnoga ljeta, mnoga ljeta, mnoga ljeta, živijó…
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
