Neodmyslitelnou součástí všech lidových zábav a poutí je kolotoč, který má i svou zajímavou historii. Jak se nám podařilo zjistit, 15. září letošního roku uplyne 2500 let od první zmínky o této atrakci.
Nejstarší dochovaná vyobrazení této oblíbené zábavy pro malé i velké pochází z Byzance. Znázorňují postavy v košících otáčejících se kolem středové tyče. Do Evropy přivezli kolotoč křižáci, kteří ho okoukali od arabských jezdců ve 12. století. Koncem 15. století se ve Francii staly součástí turnajových slavností, kdy se jezdci v plném trysku snažili trefi t kopím do zavěšených kroužků. Ale až roku 1680 dostal kdosi nápad přidělat na nosníky ke střednímu sloupu dřevěné koně. Mladí šlechtici pak mohli z těchto fi - gur (otáčených koňmi, muly či sluhy) zasahovat malé kroužky zavěšené po vnějším obvodu kolotoče. Zájem o podobná zařízení projevil i prostý lid. Během dvou století se pak kolotoč rozšířil do ostatních částí známého světa. I přes velkou popularitu byl však stále omezen pohonem, který nadále zajišťovali koně, muly či lidé. To se změnilo roku 1870, kdy Angličan Frederick Savage užil k pohonu kolotoče parní stroj. V první polovině 20. století zaznamenal kolotoč další změny vzhledu i pohonu, došlo samozřejmě i na využití elektřiny. U nás ovšem ještě do roku 1939 existovaly kolotoče poháněné lidskou silou. Mělo to i své výhody, především pro kluky točící kolotočem, kteří se mohli vozit zadarmo. Vývoj šel však dál a přinesl závratnou rychlost pouťových atrakcí. Návštěvu těch nejrychlejších můžeme ale doporučit jen silným povahám.
Antonín Fridrich
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
