Nejvýznamnějším vládcem přemyslovské dynastie 12. století byl bezesporu Konrád II. Ota. Narodil se mezi lety 1136−1141 a zemřel 9. září 1191. Markrabě moravský (1182 –1189) a kníže český (1182 a 1189–1191) byl synem knížete znojemského údělu Konráda II. a Marie Srbské, dcery srbského župana Uroše Bílého.
Od roku 1173 byl vládcem poloviny Moravy. Druhé poloviny se zmocnil roku 1178, kdy vpadl na Olomoucko. Domníval se totiž, že když pomohl knížeti Bedřichovi udržet trůn, dostane odměnou dobyté Olomoucko. To se však nestalo, a tak Konrád čekal na svou pomstu. Té se dočkal, když velmoži Bedřicha roku 1182 sesadili a povolali Konráda na trůn. Císař Fridrich I. Barbarossa si však Přemyslovce pozval na říšský sněm do Řezna, kde jim pod pohrůžkou smrti napravil hlavy a rozdělil Čechy a Moravu mezi Bedřicha a Konráda. S tím se Bedřich nesmířil a spolu s nevlastním bratrem (pozdějším Přemyslem Otakarem I.) vytáhli na Moravu, kde se roku 1185 střetli s Konrádem u Loděnice v nejhorší bitvě Čechů a Moravanů v dějinách. Bedřich vyhrál a donutil Konráda uznat podřízenost Moravy Praze, za což Konrád získal nástupnictví po jeho smrti. Vlády nad sjednocenými Čechami a Moravou se kníže Konrád II. Ota ujímá 25. března 1189. Naneštěstí se však roku 1190 vydal s vojskem na císařskou korunovační jízdu Jindřicha VI. (nástupce Fridricha I. Barbarossy) do Itálie, kde se stal jedinou obětí moru, jenž vypukl v táboře při marném obléhání Neapole. Naštěstí před odjezdem ustanovil svým nástupcem Václava II., čímž předešel tolik oblíbeným přemyslovským sporům o trůn.
-lds-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
