Před 75 lety, 26. května 1937, zemřel první ministerský předseda ČSR Karel Kramář. Přestože byl velkou a uznávanou osobností, stal se i prvním politikem, na kterého byl u nás spáchán atentát.
První premiér se narodil 27. prosince 1860 ve Vysokém nad Jizerou v rodině zámožného stavitele. Po dokončení právnických studií se začal důsledně připravovat na kariéru politika. Kromě studií politických věd v Berlíně a v Paříži dokonale zvádl čtyři jazyky – ruštinu, francouzštinu, němčinu a angličtinu. Navíc byl znamenitý debatér. V roce 1889 založil spolu s Masarykem českou stranu lidově-realistickou. Zároveň vstoupil k mladočechům a byl za ně zvolen do vídeňské Říšské rady. Po vypuknutí 1. světové války vedl domácí odboj, za což byl spolu s Aloisem Rašínem odsouzen k trestu smrti. Život mu zachránila až amnestie císaře Karla I.
Po vzniku Československa byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním ministerským předsedou. Navzdory otevřené roztržce s prezidentem Masarykem a ministrem Benešem byl uznávanou osobností. 8. ledna 1919 přežil pokus o atentát, který na něj spáchal mladý komunista Alois Šťastný. Život mu tehdy zachránila jen tabatěrka v náprsní kapse. Následně projevil svou vrozenou velkorysost, když atentátníka okamžitě omilostnil. „Nečekal jsem, že já, který ušel rakouské šibenici, budu prvý, po kom se u nás bude střílet,“ prohlásil bezprostředně po útoku.
Karel Kramář se oženil s Ruskou Naděždou Nikolajevnou Abrikosovovou, se kterou prožil téměř čtyři desetiletí. Jejich manželství bylo velmi šťastné, i když zůstalo bezdětné. Pro svou milovanou ženu nechal postavit překrásnou vilu, která dnes nese Kramářovo jméno a stala se sídlem našich premiérů. Zemřel necelý půl rok po své ženě a byl pohřben v kryptě pravoslavného kostela v Praze na Olšanských hřbitovech.
Jeho vzdálený bratranec Vincenc Kramář se místo politiky zaměřil na umění. Narodil se před sto třiceti pěti lety, 8. května 1877, rovněž ve Vysokém nad Jizerou. Proslul jako historik umění a předvídavý sběratel kubismu. Získal překrásnou kolekci pláten Pabla Picassa a Georgese Braqua. Díky tomu, že ji odkázal státu, můžeme celou sbírku dodnes obdivovat v Národní galerii. Vincenc Kramář navíc Národní galerii dlouhá léta sám vedl. Zemřel 7. února 1960 v Praze. V roce 1964 byla na jeho počest v pražských Dejvicích otevřena Galerie Vincence Kramáře, která však již zanikla.
-mak-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
