Vinařství na Moravě patří mezi nejstarší v Evropě; vinná réva se zde pěstuje již od dob Keltů. Zdejší lidé dobře vědí, že skutečné poklady se neukrývají na dně moří, ale v proslulých vinných sklepech.
Začátky vinařství na Moravě spadají do období velkého rozmachu pěstování révy v Panonii za císaře Proba (276–382). Římští legionáři zaháněli žízeň vodou, kterou míchali s vínem. Postupem času však dodávky vína z říše vázly, a tak se vojáci rozhodli založit na jihozápadních svazích Pálavských kopců první vinice. Takto byly pravděpodobně položeny základy moravského vinařství, i když přímé důkazy o výsadbě vinic v této oblasti pocházejí až z přelomu 8. a 9. století.
K většímu rozšíření vinařství došlo s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. Později tomu napomáhaly i klášterní komunity, zejména z řádu cisterciáků, kteří se usídlili na Velehradě r. 1205.
V první čtvrtině 13. století, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů, patřil obchod s vínem k největším příjmům měšťanů a šlechty. Jelikož dobrá vinice mívala větší cenu než pěkný dům, měšťané z Brna, Znojma či Olomouce ukládali své fi nance právě do vinohradů.
Moravští vinaři byli podporováni i za vlády Karla IV., velkého příznivce vína. Ten jejich mladé vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctého vinohradu odváděli desátek nájemci a 30 litrů králi. Již tehdy byl ale prodej vína značně omezený a podléhal přísné kontrole.
Po období středověku přišel za renesance, v 16. století, zlatý věk moravského vinařství a vrcholil kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě 29 801 hektarů vinic, což je třikrát více než v současnosti. Moravská vína se stala známými nejen doma, ale i v zahraničí.
-marc-
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
