Kámen ke kameni

05.10.2013 | 00:00
Pražský hrad

Jen málo měst se může pochlubit tím, že jeho název má až pět různých výkladů, ale žádný přesvědčivý. Snad to byly PRAHY na řece, nebo snad hrad postavili na vyPRAHlém kopci? Možná někdo kladl k domu PRÁH či PRAŽil houštinu, protože PRAHl po volném pozemku. A co když tu PRAŽil rudu? Jedna z nejstarších dochovaných písemností přitom nemluví o Praze, ale o městě Fraga. Že by Ibrahim ibn Jakúb (autor zápisu z r. 965) nechtě přeložil název města jako die Frage – Otázka?

Název je jedna věc, ale ví někdo, kdy byl položen základní kámen města měst? Přitom dříve než Ibrahim zmiňuje „hrad Čechů“ saský kronikář Widukind (929) a po něm i remešský kronikář Flodoard (950). Nepomůže nám ani kněžna Libuše věštící hvězdné město. Jednak nejspíš vůbec nežila, a pokud ano, potom na Levém Hradci, a ne „na Praze“. Určitě ale nevěštila z Vyšehradu (původně Chrasten), který ještě nestál. A tak je to v případě Prahy snad se vším.

Ani Přemyslovci to neměli s rozvojem Prahy jednoduché. Vlastnili sice levý břeh s Hradčany, ale pravý, mnohem vhodnější pro rozvoj města, patřil Slavníkovcům. Tedy až do neděle 28. září 995, kdy je na blatném hradišti Libice Přemyslovci povraždili, a získali tak i pravý břeh vltavský. Využití pravobřežních rovin se ale protáhlo. Přesto už začas kolovala mezi kupci zvěst o Praze a o jejím novém velkém tržišti, poskytujícím veškerý kupecký komfort. Navíc bylo dobře opevněné – otýněné, a tak vznikl také název Týnský dvůr. Poplatek za zboží, muly a koně časem nahradilo clo – německy Ungeld, podle kterého dostal svůj název i dvorec Ungelt. Velkoměsto sice rostlo, ale dostat se z Hradčan na nové tržiště znamenalo ráchat se tam i zpět vodou. Chtělo by to most, řekl si nejspíš Vladislav II. poté, co dřevěnou lávku vzala roku 1159 velká voda. Nechal tedy postavit první most, kamenný, co pevný měl být dost, a pojmenoval ho po manželce Juditě. Přišel pokrok, rozvoj řemesel, stavělo se ostošest a Praha patřila mezi první evropská města, kde se ulice dláždily (Kaprova ul. již ve 13. století). Dláždění ještě urychlil Jan Lucemburský, který věnoval staroměstským měšťanům veškeré clo z vína a mýtné z vozů, co přijely do Prahy, výměnou za další dláždění ulic.

Za zlatou éru města lze považovat dobu vlády otce vlasti Karla IV. Ale ani on to neměl lehké. Zpočátku bydlel, kde se dalo, jako v domě u Kamenného zvonu (dnes Staroměstské nám.), nakonec mu ale přece jen postavili na Hradě obytný palác. Snad kvůli neutěšenému pohledu z okna, snad z touhy po změnách ještě spolu s otcem Janem a jeho dalším synem Janem Jindřichem položili 21. listopadu 1344 základní kámen katedrály. Datum vybrali astrologové, jak jinak v té době, a oslavili tak povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Ve Francii Karel poznal Matyáše z Arrasu, kterého pozval do Prahy a nakázal mu vystavět chrám pro Čechy v dosud neznámém slohu. Říkalo se mu opus modernum a do dějin architektury vstoupil pod původně hanlivým názvem gotika. První zde pohřbenou osobností, byť to bylo ještě do torza chrámu, byla královna Blanka.

V zájmu dalšího rozvoje města rozhodl Karel v dubnu roku 1347 postavit v těsném sousedství Starého Města město nové, a to doslova. Nové Město pražské bylo založeno 8. března 1348. Do vínku dostalo dispozice doporučené opět astrology, ale do značné míry ovlivněné Karlem. Ten také rozhodl, že se sem musí přestěhovat všechna pražská řemesla. Pobídkou řemeslníkům, dokonce včetně židů, kteří do té doby mohli žít jen v ghettu, byl dvanáctiletý pardon daňový a berní. Ale řemeslník, který získal místo ke stavbě, musel do měsíce stavbu zahájit a do osmnácti měsíců ji také dokončit, jinak přišly nemalé sankce. Karel byl přesvědčen, že souměrný prostor Dobytčího trhu (dnes Karlovo nám.) se stane přirozeným centrem Nového Města, ale Pražané dali přednost Trhu koňskému (dnes Václavské nám.). Karel již tři dny po založení Nového Města zahájil také stavbu hradeb, které tvořil mohutný oblouk táhnoucí se od Poříčí k Podskalí. A když už byl v tom zakládání, založil první vysoké učení na východ od Rýna (Karlovu univerzitu), hrad Karlštejn a o něco později ještě nahradil zničený most Juditin mostem novým, dnes Karlův.

Jak se Praha rozrůstala, rostla i katedrála na Hradě. Náhlé úmrtí Matyáše z Arrasu ve věku 62 let přimělo Karla poohlédnout se po jiném staviteli. Vzpomněl si na Jindřicha Parléře, který vedl stavbu katedrály v Kolíně nad Rýnem. Ten mu ale místo sebe poslal svého syna Petra. Hošíka třiadvacetiletého, věku sotva po studiích. Karel byl ale mystik, který věřil ve znamení osudu. Tím bylo v případě Petra Parléře jeho jméno. Petr je francouzsky Pierre, což znamená kámen, a Parler je mluvit. Karel uvěřil, že mu osud poslal stavitele, který dá promluvit kameni. A jak už dnes víme, mladičký stavitel splnil vládcova očekávání do písmene.

-lgs-


Dobytčí trh, dnes Karlovo náměstí (1685) Staré Město pražské Staroměstské tržiště



počet zhlédnutí: 2993

tento článek najdete ve vydání: KAM na výlet Praha 2013

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.