Břetislav I. (1002 až 1005–1055) byl nemanželským synem knížete Oldřicha a jeho družky Boženy, pozdější snad druhé ženy. Kosma jej nazval českým Achillem z dynastie Přemyslovců. Každopádně byl českým knížetem, který vládl na Moravě zřejmě od roku 1029 a v Čechách v letech 1034–1055.
Když Břetislav dobyl Moravu (asi 1029), jako nemanželský moravský kníže hledal způsob, jak společensky obstát. Proto z kláštera ve Svinibrodu unesl Jitku, dceru Jindřicha, bavorského markraběte. Okamžitě se s ní oženil, odjeli na Moravu a žili v Olomouci, kde se jim narodil syn Spytihněv (1031). Po smrti otce na podzim 1034 byli Břetislav se strýcem Jaromírem jedinými žijícími Přemyslovci. Jaromír usedl na trůn, ale vzápětí jej postoupil Břetislavovi, který se projevil jako silný panovník. V letech 1038–1039 obsadil Hnězdno, kde nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil první český zákoník – Břetislavův dekret. Uloupené ostatky sv. Vojtěcha spolu s ostatky sv. Radima pak odvezl 24. srpna 1039 do Čech (975 let), kde se měly stát důvodem ke vzniku pražského arcibiskupství. Každopádně Vojtěch se stal vedle sv. Václava předním patronem českým a jeho tělo bylo uloženo v kapli rotundy sv. Víta. Břetislavův návrat s bohatou kořistí z Polska (sto vrchovatých těžkých spřežení) neunikl pozornosti římského krále, pozdějšího císaře Jindřicha III. Zamýšlené povznesení Čech zřízením arcibiskupství a povýšením na království vzalo za své a rostoucí moc Břetislava vedla stejně jako roku 1033 k dalšímu tažení říšského vojska do Čech. To se ale daleko nedostalo. Bylo odraženo v bitvě u Brůdku na Šumavě. Jindřich sice musel uznat daný stav, ale netrvalo dlouho a politicky předvídavý Břetislav se císaři podrobil.
Josef Grof
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
